Šrotovné vítají jen automobilky, ekonomové jsou proti

štítek Stalo se čtení na 4 minuty

Zavedení šrotovného, o kterém ve středu opakovaně rozhodla Poslanecká sněmovna, uvítaly automobilky a další firmy z automobilového průmyslu. Ekonomové a podniky z jiných oborů toto opatření naopak považují za nesystémový krok, který podpoří pouze jedno odvětví, navíc bez dlouhodobého efektu. Vyplývá to z jejich vyjádření pro ČTK.

Šrotovné kolem 30.000 korun by měl vyplácet stát v případě vyřazení nejméně deset let starého vozu a nákupu nového auta v ceně do 500.000 korun. Podle ředitele Sdružení automobilového průmyslu Antonína Šípka má vlastní zavedení v rukou vláda a je těžké odhadnout, k jakému vývoji na trhu povede.

„Obecně lze po zavedení šrotovného očekávat určité zvýšení prodejů na domácím trhu a rovněž je pravděpodobné, že výrobci a dovozci osobních automobilů nabídnou speciální cenově výhodné modely určené pro tuto akci,“ uvedl Šípek.

Šrotovné uvítala největší domácí automobilka Škoda Auto. „Jsme rádi, že poslanci přehlasovali veto prezidenta a schválili šrotovné, protože příklady ze zahraničí ukazovaly, že výrobě automobilů tato podpora určitě pomohla,“ řekl ČTK mluvčí automobilky Škoda Auto Jaroslav Černý. Nechtěl ale spekulovat o tom, zda by státní podpora prodeje nových automobilů v Česku mohla pokrýt výpadek ve výrobě očekávaný v souvislosti s ukončením šrotovného v Německu.

Na další automobilky TPCA a Hyundai Nošovice nebude mít opatření zásadnější vliv. „Pro TPCA představuje český trh necelého půl procenta, to znamená, že neočekáváme nějaké mimořádné rozšíření výroby. Je to dáno i tím, že v této chvíli jedeme na plnou kapacitu, protože pokrýváme zakázky z jiných zemí než ČR,“ řekl ČTK mluvčí firmy Radek Kňava.

Hyundai vnímala podle mluvčího Petra Vaňka šrotovné vždy jako dočasný nástroj pro přemostění nejdramatičtějšího propadu poptávky. „Na druhou stranu ovšem Hyundai není značkou, která by spoléhala na šrotovné, stála s ní a padala, protože vyrábíme malá a střední auta, po kterých byla velká poptávka před krizí, během krize a bude i po krizi,“ zdůraznil. Poptávka po automobilech Hyundai podle něj stoupá i v zemích, kde šrotovné nikdy nebylo, například v Izraeli.

Šrotovné bude mít podle mluvčího společnosti Import Volkswagen Group Jana Klímy určitě krátkodobý pozitivní efekt na zvýšení prodeje vozů především v nižších segmentech, z dlouhodobějšího hlediska ale může pro dealery znamenat i negativní efekt v podobě nižších příjmů ze servisu a prodeje ojetých vozů. Servis přitom tvoří až 90 procent příjmů prodejců.

Šrotovného chtějí využít i velké autobazary, které těžily z jeho popularity v jiných zemí již na jaře. „Můžeme je hodnotit i na základě zkušeností ze Slovenska, kde rozhýbalo trh s novými, ale i ojetými vozy. Pokud vláda tento program na podporu prodejů automobilů spustí i v České republice, AAA Auto určitě obnoví i šrotovné pro ojeté vozy,“ uvedl ředitel komunikace AAA Auto Vladan Crha. Na jaře firma v rámci nabídky 10.000 až 50.000 korun za vůz protiúčtem prodala 1850 automobilů.

Podle analytika společnosti Cyrrus Jana Procházky bude zajímavé sledovat tento proces v momentě, kdy jej už v podstatě celý vyspělý západní svět má za sebou. „České automobilky těžily z výhod šrotovného v Německu a nyní dostanou těsně před tvrdým dopadem šanci participovat na dalších místních programech. Jinak se nic nemění na mém názoru, že je to nesystémové řešení a podpora jednomu vybranému oboru, a to i přesto, že zaměstnává mnoho případných pobíračů dávek v nezaměstnanosti a že se z každého prodaného vozu platí daň,“ uvedl.

Ekonom Broker Consulting Jan Šimek dodal, že šrotovné povede k prohloubení schodku veřejných financí. „Ačkoliv je tedy šrotovné zákonem umožněno, předpokládám, že ho současná vláda nezavede,“ dodal analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Důvodem je podle něj vedle hrozivého deficitu státního rozpočtu i výrazný nárůst sociálních výdajů.

Schválení šrotovného nelze podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka ekonomicky obhájit a naprosto nevhodné je i načasování takového opatření. „Stimulační opatření měla ekonomice pomáhat v první polovině letošního roku, o rok později nemají smysl,“ doplnil.

Podle Unie malých a středních podniků je ČR jedinou zemí v EU, kde se zavedení šrotovného stalo politickým tématem, nikoliv ekonomickým. „Tuzemské firmy se potýkají s obrovskými problémy souvisejícími s propadem jejich výroby a prodejů. Každá podpora státu je proto pro podniky významná, včetně zavedení diskutabilního šrotovného. Jedním dechem však dodáváme a trváme na tom, že se jedná o nárazovou věc bez dlouhodobého požadovaného efektu pro českou ekonomiku. Euforie ze šrotovného podle nás navíc již opadla a správnou dobu jsme zaspali,“ uvedl předseda Unie malých a středních podniků ČR David Šeich.

Z analýzy pro hospodářskou komoru vyplynulo, že na šrotovném by tratila většina tuzemských firem. Zároveň 63 procent podniků do 250 zaměstnanců se vyslovilo proti zavedení opatření.

Zdroj: Finanční noviny

ČTK

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí