Indie

čtení na 4 minuty

foto: Dům financí

Převratné změny v Indii naznačují, svět musí počítat s další výzvou. Roku 1947 přestala být Indie korunní kolonií Velké Británie a stala se nezávislou zemí. Avšak ještě dlouho poté byla synonymem pro nepopsatelnou bídu, okultní sekty, zaříkávače hadů, sociální i ekonomickou stagnaci. V roce 1991 se Indie rozloučila s plánovaným tržním hospodářstvím sovětského typu a vydala se směrem k tržnímu hospodářství. Dnes se o Indii mluví jako o zemi, která vedle Číny mění poměry na světové scéně.

Asijští rivalové

Čína zahájila reformní kroky se zhruba dvanáctiletým náskokem. Indové, ač to neradi otevřeně přiznávají, se také poměřují se svým mocným sousedem. A jako vysvětlení pomalejšího pokroku reforem upozorňují na to, že Čína je se svou vládou jedné (komunistické) strany schopna reformy nařizovat a tvrdě vyžadovat jejich naplňování. Zatímco v jejich zemi, o které s oblibou mluví jako o „největší demokracii na světě“, musí vláda každý reformní krok prosazovat a získávat pro něj občany v demokratických pořádcích.

Z hospodářského hlediska ovšem Indie v mnohém zklamala. Zatímco se v Asii měnily dříve zaostalé země v ekonomické „tygry“ a „draky“, Indie spala. Na vině byly právě socialistické experimenty. V každém případě je hospodářský vývoj na indickém subkontinentu plný paradoxů. Bezmála půl století žila Indie v demokratických pořádcích – bez tržního hospodářství. Paradoxem je i to, že se Indii podařilo přeskočit fázi industrializace a takříkajíc vkročila ze zaostalé agrární společnosti přímo do oborů budoucnosti, Místo aby budovala lehký průmysl, což by bylo pro chudou rozvojovou zemi logické, vsadila na znalostní ekonomiku.

Znalostní ekonomika – cesta na vrchol

O 300 PROCENT vzrostla znalostní ekonomika v Indii za pět let! V roce 2005 a 2006 se v zemi otevírala každý den jedna odborná škola. V právě schváleném rozpočtu na fiskální rok 2007/2008 vzrostly výdaje na školství o 34 %. Výdaje na středoškolské vzdělávání zde rostou ještě rychleji. Oproti předchozím 415 milionům USD na ně vydá ústřední vláda 857,5 milionu USD. Přírodovědné a inženýrské fakulty praskají ve švech. A indické univerzity se úspěšně přetvářejí v pedagogicko-výzkumné ústavy, orientující se na aplikovaný výzkum s vysokou přidanou hodnotou.

Není divu, že jeden z amerických guru moderního podnikání, Jack Welch, upozorňuje na vysoký intelektuální kapitál země. Mimochodem, jméno Jacka Welche nese Technologické středisko GE Electric v Bangalore, které zaměstnává na 3000 výzkumných pracovníků. Indické odborné školství je vysoce kvalitní. Indičtí vysokoškoláci s perfektní znalostí angličtiny nemají problém pokračovat ve vědeckém vzdělávání na amerických univerzitách. Většina z nich (podle odhadů statistického úřadu 96 %) se pak po získání titulu vrací zpět do Indie. A tady ve velké míře zakládají své start-up společnosti.

Soukromé investice do indického farmaceutického a biotechnologického průmyslu by měly v příštích pěti letech dosáhnout 7 miliard USD, do informačních technologií by měly jít 3 až 4 miliardy dolarů. Investice do těchto odvětví mají vynikající návratnost – okolo 19 %. Indická vláda je podporuje nulovým zdaněním. Indická vláda sice vydává ročně na vědu a výzkum jen pouhých 0,85 % HDP, i tak to ale dělá docela slušnou částku – 5,5 miliardy USD. Díky vládním zakázkám je Indie jednou ze tří zemí na světě, která má svůj superpočítač a jednou ze šesti světových kosmických velmocí. Hlavním nositelem výzkumu a vývoje je soukromý sektor, ovšem mohutně podporován sektorem státním.

Indické ministerstvo vědy a technologie založilo Národní inovační nadaci (NIN), která má vyhledávat inovace a podporovat je až do chvíle, kdy budou soběstačné. Nadace pak vytvořila síť, jakýsi socio-ekonomický nástroj. Jejím hlavním úkolem je organizovat inovace v zemědělství a místních komunitách. Není možné zapomenout, že v Indii žije 450 milionů lidí, jejichž příjem je menší než 1 USD na den a ve více než 600 000 vesnicích není tekoucí pitná voda a elektřina je dodávána jen sporadicky. Indičtí vědci s podporou NIN pro ně vytvořili např. přenosnou meteorologickou skládací sadu, která rolníky upozorní na příchod bouřek a pomůže jim zachránit úrodu. Byla vyvinuta sada telemedicíny pro vesnice, kde jít k lékaři znamená mnohahodinovou cestu. Šíří i pokrokové metody zemědělské praxe. Tipuje v regionu nejlepší farmáře a seznamuje ostatní rolníky s jejich postupy a metodami práce.

Indická vláda chce, aby Indie byla v roce 2032 třetí nejvýznamnější světovou ekonomikou. Vsadila na moderní technologie a inovace místo na extenzivní růst. I za to ovšem platí. Teprve v posledních letech dohání industrializaci. Potřebuje nejen ekonomiku mozků, ale také ekonomiku svalů. Služby, výzkum a vývoj, moderní technologie nedají práci milionům lidí bez vzdělání. Na sedmdesát procent Indů žije stále na venkově. Pro většinu z nich je vzdělání nedostupné. Potřebují jednoduchou práci.

Indie je pro svět zajímavá především v tom, že se jí daří uskutečňovat vědomostní revoluci. Zatímco se Čína stala v důsledku reforem a masivního přílivu zahraničních investic „dílnou světa“, je Indie na nejlepší cestě stát se „světovým výzkumným centrem“ a výborným potenciálním cílem investorů.

Martin Málek

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí