Drahé peníze se vracejí. Kdo pocítí jejich dopady jako první?
štítky Investování Realitní trh čtení na 2 minuty | přečteno 154×
Ještě na začátku roku se očekávalo, že úrokové sazby půjdou dolů. To odpovídalo i plánům Donalda Trumpa podpořit americký export levným dolarem. Tento scénář prakticky skončil koncem února s útoky na Írán. Od té doby se celý svět potýká s novou inflační vlnou. Ta omezuje prostor pro snižování sazeb, zatímco výnosy státních dluhopisů rostou. Takový obrat nikdo nečekal. Efekt překvapení proto umocňuje negativní dopady. Kde se tedy krize projeví?
Rostoucí výnosy státních dluhopisů
Prvním místem, kde se problémy začaly projevovat, byl dluhopisový trh. Investoři totiž požadují stále vyšší výnosy za půjčování peněz státům. Výnos francouzského desetiletého dluhopisu se v říjnu přiblížil hranici 5 %. Zatímco pro státy to znamená rostoucí náklady na obsluhu dluhu, pro soukromé společnosti představují vysoké výnosy dluhopisů hned několik problémů.
Související
Dražší financování firem
Státní dluhopisy totiž slouží jako základ pro oceňování firemních úvěrů a dluhopisů. Pokud si stát půjčuje za 5 %, soukromá společnost musí zpravidla nabídnout ještě vyšší úrok, protože představuje větší riziko. Firmám se tak prodražuje refinancování dluhů i nové investice, což snižuje jejich ziskovost. Nižší zisky se dříve nebo později přepíší i do cen akcií. Navíc vysoké výnosy státních dluhopisů představují konkurenci samotným akciím. Investoři tak mohou začít přesouvat peníze z akciového trhu do dluhopisů.
Dopady na realitní trh a hypotéky
Dalším adeptem na velké problémy je realitní trh a následně stavebnictví. Výše úrokových sazeb ovlivňuje cenu hypoték. Jejich zdražení především znamená, že si lidé mohou půjčit méně peněz než dosud. A tedy si také mohou dovolit méně. Každý procentní bod navíc tak snižuje kupní sílu zájemců o nemovitost, pokud ji chtějí financovat úvěrem.
V Česku je situace složitější v tom, že úrokové sazby hypoték se neodvíjejí přímo od základní sazby ČNB, ale především od dlouhodobých tržních sazeb, zejména úrokových swapů. Ty odrážejí očekávanou cenu peněz v příštích letech a jsou ovlivňovány i situací na dluhopisových trzích. A jak jsme viděli, jsou to právě výnosy státních dluhopisů, které rostou.
Podle České bankovní asociace vzrostla od února do začátku října sazba tříletých korunových swapů z 3,46 % na více než 4,8 %. Hypoteční sazby přitom vzrostly přibližně o jeden procentní bod. V srpnu tak průměrná sazba nových hypoték dosáhla 5 %. Drahé peníze už tedy nejsou jen teoretickým problémem. Čeští zájemci o bydlení jejich dopady skutečně pociťují.
Pro představu, u hypotéky na pět milionů korun se splatností 30 let znamená zvýšení sazby ze 4 % na 5 % růst měsíční splátky přibližně o tři tisíce korun. Pokud domácnost nechce platit vyšší splátku, musí si půjčit zhruba o desetinu méně. A právě zde začínají problémy realitního trhu.
Největším rizikem tak není samotný růst úrokových sazeb, ale především to, jak dlouho zůstanou vysoko. Čím déle bude období drahých peněz trvat, tím více společností zjistí, že jejich dosavadní obchodní model přestal fungovat.
