Největší riziko amerických voleb přijde až 4. listopadu. Co chystá Trump?
štítky Investování Politika čtení na 3 minuty | přečteno 572×
V USA se třetího listopadu budou volit noví členové Senátu a Sněmovny reprezentantů. Jedná se o tradiční midterms, které především ukazují oblíbenost aktuálního amerického prezidenta. Podle průzkumů by však měly pro prezidentovy republikány volby dopadnout špatně a měli by utrpět porážku. S touto variantou už trhy počítají. Ale nejdůležitější nebude výsledek samotných voleb, nýbrž to, co se stane 4. listopadu.
Volby ve stínu války
Trump zásadně snížil šanci na dobrý výsledek ve volbách útokem na Írán. Jednak se zpronevěřil svému leitmotivu z prezidentských kampaní, že nepovede žádnou zbytečnou válku, a následně se mu nepovedlo svrhnout íránský režim tak rychle, jak původně všem sliboval. Američané a s nimi i celý svět za to zaplatili zablokováním Hormuzského průlivu, které zvedlo ceny ropy, zemního plynu, hnojiv a dalších surovin na vysoké úrovně. A jelikož konflikt trval dlouho, začal se propisovat do inflace. Následně vysoká inflace donutila centrální banky zvednout úrokové sazby. Přitom většina investorů očekávala, že sazby budou v roce 2026 klesat.
Související
Riziko povolebního útoku
Trump veřejně vyhlásil, že do voleb na Írán znovu nezaútočí. To však neznamená, že tak neučiní po volbách. Americký Pentagon naopak pilně pracuje na dalších hypotetických scénářích vojenského řešení íránské krize. A právě zde je velké nebezpečí pro trhy. Trump bude mít po případných prohraných volbách ještě dva měsíce do nástupu nového Kongresu.
Pokud republikáni ztratí většinu, může po lednu čelit mnohem většímu politickému tlaku a kontrole ze strany demokratů. To samozřejmě neznamená, že by nemohl rozhodnout o dalším vojenském útoku. Politické náklady takového rozhodnutí by však mohly být podstatně vyšší. A právě proto nelze vyloučit, že by se Trump mohl rozhodnout jednat ještě před nástupem nových zákonodárců.
Sázka na růst cen energií
A tak se nyní vytváří prostor pro velkou spekulaci na ropě a zemním plynu. Kdyby totiž k útoku na Írán skutečně došlo po volbách, ceny energií by mohly rychle růst. A vzhledem k tomu, že jsou již nyní vysoké, mohlo by dojít k prolomení několika důležitých technických rezistencí.
Zajímavou možností spekulace jsou také akcie amerických ropných a plynárenských společností. Ty by z dalšího růstu cen energií mohly výrazně profitovat, aniž by jejich těžbu přímo ohrožoval konflikt v Perském zálivu. Zvláště menší těžaři, kteří mají vysoké náklady na produkci, mohou při růstu cen ropy zaznamenat prudký nárůst ziskovosti.
Samostatnou kapitolou je zkapalněný zemní plyn neboli LNG, který Spojené státy ve velkém vyvážejí do Evropy. Právě evropský trh by mohl na další eskalaci konfliktu doplatit nejvíce. Pokud by došlo k dalšímu omezení dodávek LNG z Perského zálivu, Evropa by musela ještě více spoléhat na americké dodavatele. Zvýšená poptávka by mohla vytlačit evropské ceny plynu ještě výše. Z této situace by mohli profitovat především američtí exportéři LNG, kteří mohou prodávat část své produkce za aktuální tržní ceny. Pro evropský průmysl by to však byla další špatná zpráva. Drahý zemní plyn totiž nezdražuje pouze vytápění, ale také výrobu elektřiny, hnojiv a mnoha průmyslových produktů.
Jenže tato spekulace má i svou odvrácenou stranu. Pokud Trump po volbách na Írán nezaútočí a podaří se najít diplomatické řešení, ceny energií mohou naopak rychle klesnout. Investor tak ve skutečnosti nespekuluje ani tolik na výsledek amerických voleb, ale na rozhodnutí jediného člověka. A jak už Trump několikrát ukázal, předvídat jeho další kroky není vůbec jednoduché.
