Deset zajímavostí o českých mzdách
štítky Daně Osobní finance čtení na 3 minuty | přečteno 138×
V posledním čtvrtletí loňského roku činila průměrná hrubá měsíční mzda 52283 Kč. Většina zaměstnanců však na průměrnou mzdu nedosáhne. Jaká je nejběžnější mzda? Jak se liší hrubá a čistá mzda? Ve kterých krajích jsou mzdy nejvyšší? Podívejme se na vybraných deset důležitých mzdových čísel.
1) Průměrnou mzdu pobírá cca každý třetí
Vzhledem k tomu, že nejvíce stoupají mzdy nejlépe placeným zaměstnancům, přičemž tyto mzdy následně značně ovlivňují hodnotu průměrné mzdy, tak na průměrnou mzdu v Česku, která za čtvrté čtvrtletí loňského roku činila 52283 Kč, přibližně dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou. Zjednodušeně můžeme říci, že průměrnou a vyšší mzdu pobírá pouze každý třetí zaměstnanec.
Související
2) Minimální mzda 43 % průměrné mzdy
V letošním roce činí minimální mzda platná pro práci na plný úvazek 22400 Kč. Částka minimální mzdy tak začátkem letošního roku dosahuje 43 % průměrné mzdy za čtvrté čtvrtletí loňského roku.
3) Medián mzdy činí 45523 Kč
Při seřazení všech mezd v národní ekonomice od nejvyšší po nejnižší je hodnota mzdy ležící přesně uprostřed mediánem mezd. Polovina zaměstnanců má mzdu vyšší, než je medián mezd, a polovina zaměstnanců ji má nižší. Medián mezd za čtvrté čtvrtletí loňského roku činil 45523 Kč.
4) Pouze v Praze je průměrná mzda vyšší než za celou ČR
Kromě Prahy je průměrná mzda ve všech ostatních krajích v Česku nižší, než je průměrná mzda za celou republiku. Mzdy v Praze jsou značně vyšší než v ostatních městech. Průměrná měsíční mzda v Praze v posledním čtvrtletí 2025 činila 64980 Kč, následuje Středočeský kraj (52035 Kč), Jihomoravský kraj (51922 Kč) a Plzeňský kraj (49332 Kč). Nejnižší průměrná mzda byla v Karlovarském kraji (44981 Kč), v Libereckém kraji (41176 Kč), v Moravskoslezském kraji (47257 Kč), v Olomouckém kraji (47270 Kč) a ve Zlínském kraji (47447 Kč).
5) Odlišné zdanění při stejné mzdě
Ze mzdy odvádějí zaměstnanci daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Za výpočet přímých daní je zodpovědný zaměstnavatel. Zaměstnanci dostávají na účet čistou mzdu, za kterou teprve mohou nakupovat zboží a služby. Dva zaměstnanci se stejnou hrubou mzdou mohou mít odlišnou čistou mzdu v závislosti na celkových částkách daňových slev. Nejčastějším důvodem pro odlišné zdanění je uplatňování daňového zvýhodnění na děti.
6) Vyšší 23% sazba daně z příjmu platí až pro vysoké příjmy
V Česku jsou zavedeny dvě daňové sazby, a sice 15 % a 23 %. Vyšší 23% sazbě daně z příjmu však podléhá až hrubá měsíční mzda nad 146901 Kč, takže naprostá většina zaměstnanců zdaňuje celou svoji mzdu 15% sazbou daně z příjmu. Sazba zdravotního pojištění je jednotná, stejně tak sazba sociálního pojištění. V obou případech část platí zaměstnanec a část zaměstnavatel.
7) Průměrná čistá mzda = 40942 Kč
Zaměstnanec uplatňující pouze základní měsíční slevu na poplatníka s hrubou mzdou ve výši 52283 Kč dostane na účet částku 40942 Kč. Daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění dohromady činí v tomto případě 11341 Kč.
8) Průměrný medián mzdy = 35971 Kč
Zaměstnanec uplatňující pouze základní měsíční slevu na poplatníka s hrubou mzdou ve výši 45523 Kč dostane na účet částku 35971 Kč. Daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění dohromady činí v tomto případě 9552 Kč.
9) Mzdové náklady v Praze jsou téměř 95 tisíc korun
Mzdové náklady zaměstnavatelů tvoří hrubá mzda plus povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. V souhrnu platí zaměstnavatelé za zaměstnance 33,8 %. Když budeme počítat ještě s placenou měsíční dovolenou, tak průměrné měsíční náklady za zaměstnance s průměrnou mzdou v Praze ve výši 64980 Kč činí za každý skutečně odpracovaný měsíc necelých 95000 Kč.
10) Z hrubé mzdy se počítá důchod a nemocenské dávky
Přestože zaměstnance nejvíce zajímá čistá mzda na účet, se kterou mohou volně disponovat, tak hrubá mzda je velmi důležitá, neboť právě tato hodnota vstupuje do výpočtu státního důchodu nebo nemocenských dávek.
