Poradna: Podnikatel s důchodem pouze 17000 Kč
štítek Penze čtení na 3 minuty | přečteno 555×
Tomáš: Dlouhodobě jsem podnikal a vychází mi starobní důchod pouze něco přes 17 tisíc korun. To mi přijde vážně divné. Sociální a zdravotní pojištění jsem vždy platil, tak jak jsem měl. Jak zjistím, kde je v orientačním výpočtu chyba? Do důchodu chci jít koncem podzimu.
Měsíční částku starobního důchodu ovlivňují dva parametry, a sice získaná doba pojištění v celých ukončených letech a výše osobního vyměřovacího základu neboli průměrné hrubé mzdy v současné hodnotě za odpracované roky. Podnikatelé mají přitom v praxi nižší osobní vyměřovací základ než zaměstnanci. A to výrazně. V praxi mají osoby samostatně výdělečně činné značně nižší důchody. Často totiž platí OSVČ minimální zálohy na sociální pojištění, což má pochopitelně negativní vliv na budoucí výpočet starobního důchodu.
Související
Rozhodují skutečné platby na sociálním pojištění
Vzhledem k tomu, že neznám Váš průběh pojištění, tak Vám nejsem schopen říci, zdali nějaký orientační výpočet starobního důchodu, který máte nyní k dispozici, je správný, či nikoliv. Obecně však mohu pouze říci, že důchod ve výši 17000 Kč pro OSVČ v praxi skutečně může být. Záleží, kolik let jste vykonával samostatnou výdělečnou činnost a jaké pojistné jste z výkonu samostatné výdělečné činnosti platil. Pro důchodové účely jsou rozhodující pouze platby na sociálním pojištění. Platby na zdravotním pojištění výši státního důchodu nijak neovlivňují. Platby na zdravotním pojištění slouží k financování zdravotní péče.
Rozhoduje vyměřovací základ
Za celý rok výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění vypočítává z vyměřovacího základu. Vždy však musí být dodržen alespoň minimální vyměřovací základ. Skutečný vyměřovací základ za rok 2025 je na úrovni 55 % daňového základu, stejně tak za rok 2024. V minulých letech však činil skutečný vyměřovací základ 50 % daňového základu. Minimální vyměřovací základ se během posledních let taky značně zvýšil, ale v minulosti byl podstatně nižší. Vzhledem k tomu, že při výpočtu starobního důchodu v roce 2026 se hodnotí rozhodné příjmy od roku 1986, tedy i za roky, kdy byl minimální vyměřovací základ podstatně nižší, tak to pro OSVČ dlouhodobě platící minimální sociální pojištění znamená podprůměrný důchod.
Praktický příklad
Pan XY má roční příjem za rok 2025 ve výši 800000 Kč, výdaje uplatní 60% výdajovým paušálem. Daňový základ je tedy 320000 Kč. Skutečný vyměřovací základ za rok 2025 je ve výši 176000 Kč (320000 Kč × 55 %). Minimální vyměřovací základ je 195540 Kč. Pan XY vypočítá roční sociální pojištění z minimálního vyměřovacího základu ve výši 195540 Kč, ten přitom odpovídá hrubé měsíční mzdě 16295 Kč (195540 Kč : 12 měsíců).
I při ročním příjmu 800000 Kč je tak na tom podnikatel XY s ohledem na výpočet starobního důchodu hůře než zaměstnanec pracující za minimální mzdu. V minulých letech byly přitom minimální roční vyměřovací základy výrazně nižší.
Závěrem
Podprůměrný důchod ve výši 17000 Kč není pro OSVČ ničím výjimečný. OSVČ mají obecně nižší důchody než zaměstnanci. To samozřejmě neznamená, že Váš orientační výpočet důchodu je v pořádku. Neznám detailně Váš průběh pojištění, nevím, kolik let jste podnikal a jak vysoké pojistné jste platil z podnikání a jestli jste byl někdy zaměstnancem a jakou mzdu jste případně měl. V odpovědi jsem Vám vysvětlil, proč mají OSVČ počítat s nižším důchodem než zaměstnanci, přesto Vám doporučuji si detailně zkontrolovat Váš průběh pojištění.
