Panika na pražské burze ČEZ zažil největší otřes za poslední roky
štítek Investování čtení na 3 minuty | přečteno 295×
Vstup do nového roku byl na pražské burze až překvapivě hektický. O největší rozruch se postarala hlavní emise pražské burzy, akcie energetického ČEZu. Polostátní firma je již několik let nejobchodovanější akcií na této burze. Od pátku 19. ledna do svého prozatímního dna ráno 21. ledna akcie ČEZu odepsaly přes 16 procent. Pro tak stabilní titul z energetického sektoru jde o nečekaný propad.
Proč se to stalo?
Jak to na burze bývá, velký propad nikdy není záležitostí pouze jedné zprávy nebo jedné spekulace. Jde o souběh několika faktorů. Je však důležité zdůraznit, že tyto faktory se nesčítají, ale navzájem násobí. Právě pokles akcií ČEZu byl až učebnicovým příkladem toho, jak silně dokáže kombinace jednotlivých zpráv zneklidnit investory. Nepodlehnout panice a strachu není v takové situaci jednoduché. Navíc faktorů je mnoho a stále existuje vysoká pravděpodobnost, že ne všechny informace jsou již veřejně dostupné. I snaha o jejich shrnutí je proto nutně pouze částečná.
Související
Prvním faktorem byla zpráva o snížení cílové ceny akcií ČEZu ze strany analytika Arthura Sitbona z Morgan Stanley. Tato americká banka nyní stanovila cílovou cenu na 880 korun. I po aktuálním propadu by tedy akcie ČEZu podle tohoto analytika měly dále oslabovat, pokud se jeho odhad ukáže jako správný. Samotná změna doporučení ze strany Morgan Stanley by však tak masivní reakci trhu vyvolat nemohla. Šlo spíše o pověstný kamínek, který spustil lavinu.
Klíčový spouštěč
Druhým významným faktorem, možná dokonce samotným spouštěčem celé laviny, bylo víkendové prohlášení ministra Havlíčka v České televizi, že vláda má připravený scénář na zestátnění ČEZu. Podle jeho slov by šlo o proces trvající zhruba rok a půl až dva roky. Samo o sobě toto sdělení tak výrazný propad cen akcií nevysvětluje. O úvahách o zestátnění se ví již delší dobu a vládní hnutí ANO mělo tento krok uvedený ve svém programu. Překvapení mohlo spočívat spíše v tom, že vláda na svůj slib nezapomněla. Dosud se totiž spekulovalo, že vzhledem ke stavu veřejných financí a složitosti celé operace by k tomuto kroku mohla přistoupit až po konsolidaci rozpočtů.
Třetím často zmiňovaným faktorem je páteční vstup zbrojovky CSG na burzu v Amsterodamu, přičemž akcie se budou souběžně obchodovat i na pražské burze. Někteří čeští investoři tak mohli vybírat zisky z akcií ČEZu, aby si uvolnili prostředky na investici do české zbrojovky. I tato varianta je reálná.
Kdo prodával?
Jediné, co lze v tuto chvíli s jistotou říci, je skutečnost, že se některý z velkých hráčů zbavil významného balíku akcií. Nabízejí se přitom v zásadě dvě hlavní možnosti. První možností je, že šlo o velkého, možná zahraničního investora, který se rozhodl realizovat zisky a vyhodnotil politickou rétoriku kolem zestátnění jako příliš rizikovou. Pro ryze kapitálového investora je slovo zestátnění zpravidla signálem k okamžitému ústupu.
Druhá možnost, která je z pohledu trhu znepokojivější, spočívá v tom, že prodával někdo na základě insiderské informace. Tedy investor, který má detailnější představu o tom, jakou konkrétní podobu by případné zestátnění mohlo mít. Právě spekulace, že se akcií zbavuje někdo, kdo ví více než ostatní, vyvolala mezi investory skutečnou paniku. Teprve čas ukáže, kdo se nakonec ukáže jako vítěz. Zda ti, kteří se nebáli nakupovat akcie ve slevě, nebo ti, kteří dokázali včas odejít.
