Důchodový problém jménem nezaměstnanost
štítky Penze Pojištění přečtete do minuty
Při dosažení důchodového věku není automaticky přiznán starobní důchod. Žadatel musí získat i alespoň minimální dobu pojištění, která v letošním roce činí 35 let. Jak se počítá do doby pojištění evidence na úřadu práce?
Dlouhodobá nezaměstnanost může být důvodem nepřiznání starobního důchodu nebo alespoň jeho snížení. Měsíční částka starobního důchodu totiž závisí na získané době pojištění a výši průměrné hrubé měsíční mzdy za odpracované roky v současné hodnotě. Evidence na úřadu práce se přitom do doby pojištění započítává jako náhradní doba pojištění v omezeném rozsahu.
Související
Evidence na ÚP jako náhradní doba pojištění
Jako náhradní doba pojištění se evidence na úřadu práce započítává vždy pouze po dobu, kdy náleží podpora v nezaměstnanosti, a to z 80 %. Evidence na úřadu práce, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží se započítává maximálně v rozsahu tří let, přičemž se tato doba hodnotí zpětně a do 55 let se započítává maximálně v rozsahu jednoho roku. Dlouhodobá nezaměstnanost tedy snižuje celkovou získanou dobu pojištění. Při výpočtu starobního důchodu přitom platí, že čím vyšší doba pojištění, tím vyšší měsíční důchod. V praxi je tedy významný rozdíl, zdali byla získána doba pojištění v rozsahu 44 let nebo 41 let.
Vyloučená doba pojištění
Osobní vyměřovací základ (průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě) se počítá z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění od roku 1986. Náhradní doby pojištění, kdy neplyne žádný příjem se při výpočtu osobního vyměřovacího základu hodnotí jako vyloučené doby pojištění, což znamená, že z důvodu nulového příjmu nedochází ke snížení osobního vyměřovacího základu. Dlouhodobá nezaměstnanost má tedy i negativní vliv na výši osobního vyměřovacího základu.
Další články k tématu Nezaměstnanost a finance
