Výpověď a odstupné

štítek Právo přečtete do minuty

foto: Unsplash, ilustrační fotografie

Zaměstnanec může pracovní poměr ukončit výpovědí kdykoliv, a to i bez udání důvodu. V takovém případě mu však odstupné dle zákoníku práce nenáleží. Jestliže však obdrží zaměstnanec odstupné od zaměstnavatele pro důvody, na kterých nenese vinu, potom má nárok na zákonné odstupné.

Nárok na zákonné odstupné zaměstnanci vzniká, pokud obdrží výpověď od zaměstnavatele, pro důvody, na kterých nenese vinu. Nejčastěji pro nadbytečnost. Dalšími důvody jsou např. zrušení zaměstnavatele nebo přemístění zaměstnavatele. Nárok na odstupné není nijak početně limitován. Někteří zaměstnanci mohou tedy během svého produktivního života obdržet odstupné několikrát, třeba i dvakrát během jednoho roku.

Jak je odstupné vysoké?

Výše odstupného závisí na délce trvání pracovního poměru u zaměstnavatele.

  • Ve výši jednonásobku průměrného výdělku náleží odstupné, když pracovní poměr trval méně než jeden rok.
  • Ve výši dvojnásobku průměrného výdělku náleží odstupné, jestliže pracovní poměr trval alespoň jeden rok a méně než dva roky
  • Ve výši trojnásobku průměrného výdělku náleží odstupné, pokud pracovní poměr trval alespoň dva roky Nejméně ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku náleží odstupné v případě, že zaměstnanec obdržel výpověď z důvodů nemožnosti vykonávat dle speciálního lékařského posudku práci ze zdravotních důvodů, které jsou důsledkem vykonávaného zaměstnání.

Práce na dohody? Žádné odstupné

Zaměstnanci pracující na některou z pracovních dohod (dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti) musí počítat s tím, že v případě obdrží výpovědí ze strany zaměstnavatele nemají nárok na odstupné. Zaměstnání na základě DPP nebo DPČ dle zákoníku práce nezakládá nárok na odstupné.

Petr Gola

Další články k tématu Výpověď pod lupou

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí

CMP