Jak se počítá daň z příjmu z prodeje nemovitosti?
štítek Daně čtení na 2 minuty
Pokud nejsou splněny zákonné podmínky pro daňové osvobození, tak je nutné z příjmu z prodeje nemovitosti zaplatit daň z příjmu fyzických osob. Jak vyřeší daňové záležitosti zaměstnanec? Jak se stanovuje základ daně?
Příjem z prodeje nemovitosti, u kterého nejsou splněny podmínky pro daňové osvobození, je příjmem dle § 10 zákona o dani z příjmu. Zaměstnanci v takovém případě nemohou požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně z příjmu a musí si sami podat daňové přiznání. K vyplnění daňového přiznání v takovém případě potřebují zaměstnanci potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za příslušný kalendářní rok od všech zaměstnavatelů, u kterých během daného roku pracovali.
Související
Základem daně je příjem ponížený o výdaje
Základem daně pro příjmy dle § 10 zákona o dani z příjmu je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Když jsou výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu vyšší než příjem, tak se k rozdílu nepřihlíží. Jde-li o nemovitost zděděnou nebo darovanou, je výdajem cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu o oceňování majetku ke dni nabytí.
Praktický příklad
Paní Šťastná koupila v roce 2014 byt, který pronajímala a tento byt v roce 2017 prodá. Byt koupila paní Šťastná za 1 100 000 Kč a prodala ho za 1 350 000 Kč. Základem daně z příjmu bude částka 250 000 Kč (1 350 000 Kč – 1 100 000 Kč). Protože paní Šťastná využije všechny daňové slevy a daňové odpočty u příjmů ze závislé činnosti (ze zaměstnání). Tak z hrubého zisku z prodeje nemovitosti zaplatí daň z příjmu ve výši 37 500 Kč (250 000 Kč × 15 %).
Ztrátový prodej nemovitosti
V některých případech může dojít ke ztrátovému prodeji nemovitosti, neboť se prodá nemovitosti na nižší cenu, než za jakou byla pořízena. V takovém případě je však nutné počítat s tím, že ztráta z prodeje nemovitosti nesnižuje celkový roční základ daně. Dílčí základ daně dle § 10 bude v takovém případě 0 Kč, neboť výdaje je možné uplatnit pouze do výše příjmů. I když je prodej nemovitosti ztrátový, tak je však nutné podat daňové přiznání a příjem z prodeje nemovitosti uvést do daňového přiznání.
Praktický příklad
Zaměstnanec Straka prodá v roce 2017 svoji nemovitost se ztrátou. Pan Straka se mylně domnívá, že za něj může roční daňové záležitosti vyřídit zaměstnavatel, když z příjmu z prodeje nemovitosti nemusí platit daň z příjmu fyzických osob. Není tomu tak. Pan Straka si musí sám podat daňové přiznání, neboť jeho roční příjem dle § 10 je vyšší než 6 000 Kč (posuzuje se pouze příjem).
Praktický příklad
Pan Procházka prodá v roce 2017 tři pozemky. První pozemek se ziskem 150 000 Kč, druhý se ziskem 200 000 Kč a třetí se ztrátou 50 000 Kč. Protože se jedná o stejný druh příjmu, tak si může pan Procházka započíst ztrátu z prodeje třetího pozemku. Dílčí základ dle § 10 bude tedy 300 000 Kč.
Další články k tématu Prodej nemovitosti
