Na které dani platíme nejvíc?
štítky Daně Pojištění Zaměstnání čtení na 3 minuty
Mám průměrnou mzdu, kolik platím na daních? Každý zaměstnanec jinak. Záleží na spotřebě a čerpání daňových slev. Náklady zaměstnavatele a čistá mzda zaměstnance se liší u průměrné mzdy o 42 %. Z čisté mzdy při každém nákupu zaplatíme DPH. Dále je nutné počítat se spotřební daní či různými poplatky.
Výši daňového zatížení výrazně ovlivňuje, jaké daňové slevy a nezdanitelné položky při výpočtu daně z příjmu fyzických osob uplatňujeme. Kolik zaplatíme na DPH zase, kolik zboží a služeb nakoupíme. Jestliže hodně jezdíme autem, kouříme a pijeme alkoholické nápoje, tak z nás má státní pokladna radost, platíme rovněž nemalé částky na spotřební dani. Nejvíce však zaplatí naprostá většina zaměstnanců každý měsíc na nenápadné dani, na sociálním pojištění. Povinné sociální pojištění ve svém názvu ani slovíčko daň nemá, přesto každý měsíc všem zaměstnancům „ukrojí“ velkou část ze sjednané hrubé mzdy.
Související
Jak je sociální pojištění vysoké?
- Zaměstnanec odvádí na sociálním pojištění 6,5 % ze své hrubé mzdy, a to až do stropu pro platbu sociálního pojištění. Pro rok 2013 činí strop pro platbu sociálního pojištění 1 242 432 Kč.
- Zaměstnavatel platí dále na sociálním pojištění 25 % z hrubé mzdy zaměstnance. Opět až do dosažení stropu pro platbu sociálního pojištění.
Sociální pojištění je povinné
Občané s měsíční mzdou do 10 290 Kč nezaplatí na dani z příjmu fyzických osob nic. Důvodem je uplatnění základní slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč. U sociálního pojištění se to stát nemůže. Sociální pojištění je pro všechny zaměstnance povinné a činí 6,5 % z hrubé mzdy.
Praktický příklad
Zaměstnanec pan Zelený má měsíční mzdu ve výši 10 000 Kč. Na dani z příjmu fyzických osob nezaplatí nic. Důvodem je uplatnění slevy na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Když je sleva na poplatníka stejně vysoká (nebo vyšší) než daňová povinnost, tak nezaplatí zaměstnanec na dani z příjmu fyzických osob nic. To je přesně případ zaměstnance pana Zeleného.
Výpočet
| Text | Částka |
|---|---|
| Hrubá mzda | 10 000 Kč |
| Superhrubá mzda | 13 400 Kč (10 000 Kč × 1,34) |
| Daň z příjmu fyzických osob | 2 010 Kč |
| Sleva na poplatníka | 2 070 Kč |
| Záloha na daň z příjmu fyzických osob | 0 Kč (2 010 Kč – 2 070 Kč) |
vlastní výpočet autora
Zatímco na dani z příjmu fyzických osob nezaplatí zaměstnanec pan Zelený nic, tak na sociálním pojištění odvede ze své hrubé mzdy 650 Kč (6,5 % z 10 000 Kč). Dalších 2 500 Kč za něj odvede na sociálním pojištění jeho zaměstnavatel (25 % z 10 000 Kč).
Jak je to u průměrné mzdy?
Zaměstnanec s průměrnou měsíční mzdou cca 25 000 Kč tak odvede za měsíc na sociálním pojištění celkem 7 875 Kč (1 625 Kč je mu sraženo z hrubé mzdy a dalších 6 250 Kč za zaměstnance odvede zaměstnavatel). Na zdravotním pjištění celkem 3 375 Kč (1 125 Kč + 2 250 Kč). Na dani z příjmu fyzických osob potom odvede zaměstnanec s průměrnou mzdou 2 955 Kč.
- Pro zaměstnavatele jsou rozhodující mzdové náklady, nikoliv hrubá mzda zaměstnance. Zaměstnanec s hrubou mzdou 25 000 Kč stojí zaměstnavatele 33 500 Kč (25 000 Kč hrubá mzda + 6 250 Kč na sociálním pojištění a 2 250 Kč na zdravotním pojištění). Při nižších povinných odvodech by mohla být hrubá mzda zaměstnance vyšší. Proto i odvody na pojistném placené zaměstnavatelem jsou v podstatě daní zaměstnance.
- Čistá mzda zaměstnance 19 295 Kč činí 57,6 % mzdových nákladů zaměstnavatele (19 295 Kč: 33 500 Kč).
Kolik zaplatíme na DPH?
Kdyby zaměstnanec utratil 15 000 Kč za zboží se základní 21% sazbou DPH, tak zaplatí na DPH celkem 2 604 Kč (15 000 Kč: 121 × 21). U zaměstnance pobírajícího průměrnou mzdu je daňové pořadí následující:
1) Sociální pojištění.
2) Zdravotní pojištění.
3) Daň z příjmu fyzických osob.
4) DPH.
5) Ostatní daně (spotřební daň, daň z nemovitosti a další).
Nejvyšší daňovou položkou pro zaměstnance pobírajícího průměrnou mzdu je tak jednoznačně povinné pojistné (sociální a zdravotní pojištění). Vždy je nutné totiž započítat i odvody zaměstnavatele.
Další články k tématu Hrubá mzda
