Promlčení neznamená zánik práva
štítek Právo čtení na 4 minuty
OSVČ nebo malým firmám se může v praxi stát, že je jim po několika letech vyčíslen dluh, a to včetně vysokého penále. Náklady na penále tak mohou v těchto případech převyšovat dlužnou částku. Po kolika letech dochází k promlčení dluhů a nemusí se tedy platit?
Promlčecích lhůt je celá řada. V článku se zaměříme na promlčecí dobu dle občanského a obchodního zákoníku. Promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického. Maximálně však promlčecí lhůta zpravidla činí 10 let.
Související
Promlčení neznamená zánik práva
Institut promlčení hraje klíčovou roli zejména při vymáhání pohledávky soudní cestou.
- Jestliže totiž dojde k promlčení závazku a dlužník písemně namítne jeho promlčení, není dlužník již povinen tento dluh uhradit. Promlčené právo ze zákona tedy nezaniká, ale při vznešení námitky promlčení se ho nejde domáhat soudní cestou.
- Promlčenou pohledávku však může dlužník sám dobrovolně uhradit a nebude se jednat o plnění bez právního důvodu. Úhrada bude v souladu se zákonem.
- Dovolá-li se však dlužník promlčení, nelze promlčené právo přiznat. Institut promlčení nutí věřitele včas řešit své pohledávky soudní cestou.
- Při uzavření jakékoliv smlouvy či finančního plnění je vhodné na promlčení pamatovat. Soudně se můžete domáhat pouze nepromlčené pohledávky, naděje, že dlužník nenamítne promlčení je minimální.
Promlčecí lhůta se u soudu staví
Ze zákona se promlčecí lhůta v některých případech staví. Nejčastějším případem je skutečnost, že věřitel uplatnil své promlčecí době (tedy včas) svůj nárok u soudu, právo bylo pravomocně přiznáno a u soudu byl navržen návrh na výkon rozhodnutí (např. srážkami ze mzdy, prodejem movitých či nemovitých věcí, přikázáním z účtu…). Promlčecí doba, která uběhla před překážkou a po jejím skončení se sčítá.
Tříletá promlčecí lhůta dle občaného zákoníku
Základní promlčecí lhůta dle občaného zákoníku je tříletá. Dle § 101 občanského zákoníku platí, že pokud není v dalších ustanoveních občanského zákoníku uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Občanský zákoník upravuje např. tyto smlouvy: kupní smlouvu, smlouvu o dílo, nájemní smlouvu nebo smlouvu o půjčce. Smlouvy upravené občanským zákoníkem se tedy řídí tříletou promlčecí lhůtou. I v občanském zákoníku však existují výjimky: u náhrady škody a bezdůvodného obohacení je promlčecí lhůta dvouletá.
- Dle § 106 se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Nejpozději se přitom právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla.
- Dle § 107 se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení (např. při zaslání peněz na špatný bankovní účet) promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodenému obohacení a dko se na jeho úkor obohatil. Při úmyslném obohacení je promlčecí lhůta desetiletá.
- Dle § 108 se práva z přepravy promlčují za jeden rok s výjimkou práv na náhradu škody u přepravy osob.
- Dle § 109 se právo odpovídající věčnému břemenu promlčí, není-li po deobu deseti let vykonáváno.
Soudní rozhodnutí – desetiletá promlčecí lhůta
Nejdelší promlčecí lhůta je u soudních rozhodnutí. Dle § 110 občanského zákoníku platí, že bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu, tak se promlčuje za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.
Např. když se bude věřitel oprávněně domáhat úhrady dluhu od souseda soudní cestou, protože mu půjčil na základě smlouvy o půjčce 35 tisíc korun a soused se zavázal splatit danou částku do 1. 6. 2012 a dlužnou částku neuhradil, tak je potřeba se obrátit na soud do 1. 6. 2015. Soud následně vydá platební rozkaz, kde zaváže souseda k úhradě. Jestliže tak soused na základě platebního rozkazu dobrovolně neučiní ve stanoveném termínu, tak věřitel deset let na to, aby od něj získal peníze formou exekuce. Při návrzích na exekuci na soud se přitom promlčecí lhůta staví.
Čtyřletá promlčecí lhůta dle obchodního zákoníku
Dle obchodního zákoníku je základní promlčecí lhůta čtyřletá. Dle § 397 obchodního zákoníku totiž platí, že nestanovíli obchodní zákoník pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. Obchodní zákoník upravuje např. tyto smlouvy: kupní smlouvu, smlouvu o dílo, smlouvu o úvěru, smlouvu mandátní, licenční smlouvu. Jestliže se tedy uzavírá např. kupní smlouva, je vždy dobré vědět, zdali se řídí občanským či obchodním zákoníkem. I u promlčecí doby dle obchodního zákoníku opět existují výjimky jako u občanského zákoníku. Např. náhrada škody na dopravovaných věcech nebo škoda vzniklá z opožděné zásilky se promlčují už za jeden rok.
Další články k tématu Promlčecí lhůty
