Kolik stojí rozvod?
štítek Právo čtení na 4 minuty
Z členských zemí EU je vyšší rozvodovost než v Česku pouze v Litvě a Lotyšsku. Rozvod přináší nejenom citové a psychické problémy, ala taky finanční starosti. Životní úroveň rodiny po rozvodu klesá.
Rozvodovost v Česku je čtyřnásobně vyšší než v Itálii, kde je nejnižší rozvodovost v EU. Úhrnná rozvodovost v Česku atakuje 50 %, téměř každé druhé manželství končí tedy rozvodem. Skutečnost je však ještě horší, protože mladé páry s dítětem, které nevstoupily do svazku manželského, nejsou do této statistiky zahrnuty a přitom se rozcházejí ještě více. Většina mladých rodin je zadlužená kvůli bydlení, autu či začátku podnikání. Případný rozvod finanční situaci zpravidla zhoršuje, neboť rodiče ze stejného příjmu musí platit dvě domácnosti. Děti vyrůstající v rozvedených rodinách i častěji finančně strádají.
Související
Rozvod něco stojí
V případě rozvodu je nutné počítat nejenom s povinnými zákonnými soudní poplatky, ale především s úhradou advokáta. Čím složitější případ a vyšší rodinný majetek, tím vyšší náklady. I když se manželé mající děti poměrně rychle dohodnou a jejich rozvod bude bezproblémový, tak náklady na rozvod budou činit přes deset tisíc korun. Soudy, které se vlečou, mohou stát i několik desítek tisíc. Počet právních úkonů totiž stoupá, což rozvod prodražuje.
Zákonná úprava rozvodu
Místně příslušný pro rozvod je soud, kde měli manželé poslední společné bydliště. Rozvod je upraven v zákoně o rodině (č. 94/1963 Sb.). Konkrétně potom v § 24 až v § 29. Soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést, jestliže je manželství tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Když manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně 6 měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se připojí i druhý manžel, tak je zákonná podmínka splněna. Od roku 2014 vstoupí do účinnosti nový občanský zákoník, který je rozčleněn do 5 částí. Rodinné právo bude tvořit druhou část (§ 647 až § 969). V rodiném právu je definováno např. manželství, manželské majetkové právo, rozvod manželství, příbuzenství, poměry mezi rodiči a dítětem, určování rodičovství či výživné. Rodinné právo tak v sobě zahrnuje současný zákon o rodině.
Jak dosáhnout rychlého rozvodu?
Soud nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství rozvede, jsou-li předloženy:
a) Písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost. b) Pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.
Když jsou tedy maželé domluveni, jak se budou starat o dítě a na majetkových poměrech, tak je manželství rozvedeno poměrně rychle. Doba mezi návrhem na rozvod a soudním rozhodnutím o rozvodu nepřekročí zpravidla půl roku. To je ovšem ideální případ.
Když se hází klacky pod nohy
V případě, že se manželé nemohou na ničem domluvit a rozvod provází tahanice o děti a majetek, tak je potřeba počítat s náklady na rozvod v řádech desetitisíců korun. Obě strany budou totiž platit právníka, bude potřeba několik stání u soudních stání a rozvod bude trvat řadu měsíců. Vypořádání majetku se vleče i roky. Nemít advokáta se přitom rozhodně nevyplatí, protistrana by dozajista získala značnou výhodu. V nepřátelské atmosféře trvá vypořádání společného majetku roky a náklady za rozvod mohou i u rodin s průměrnými příjmy dosáhnout přes 100 tisíc Kč. Rozvod rozhodně není levnou záležitostí.
Dítě je většinou svěřeno matce
Dle zákona o rodině nelze manželství rozvést, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu. Před rozvodem upraví soud práva a povinnosti rodičů dítěte. Je tedy určeno, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu.
- V praxi uspěje u rozvodu přibližně 90 % matek dítěte. Jestliže jsou oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů.
- Střídavá péče však není nadále v Česku příliš rozšířena, je povolena přibližně ve 3 % případů.
Když je to nutné v zájmu dítěte, tak soud styk dítěte s rodičem omezí nebo jej i zakáže. Vyžaduje-li to zájem dítěte a poměry v rodině, může soud upravit styk dítěte s prarodiči a sourozenci.
Opětovná změna příjmení
Do jednoho měsíce po právní moci rozhodnutí o rozvodu může manželka, která přijala příjmení manžela, si zažádat o své dřívější příjmení. Oznámení je potřeba podat matričnímu úřadu, kde bylo manželství zapsáno do matriky.
Další články k tématu Finance a rozvod
