EU: Nejvyšší nezaměstnanost je ve Španělsku
štítek Zaměstnání čtení na 3 minuty | přečteno 4173×
V červenu se míra nezaměstnanosti v členských zemích Evropské unie pohybovala od 2,5 % na Maltě po 10,4 % ve Španělsku. Vyšší míra nezaměstnanosti je samozřejmě pro národní ekonomiku nepříjemná, klesá daňový výnos a současně stoupají státní výdaje na sociální politiku.
Dle Eurostatu činila míra nezaměstnanosti za všechny členské země EU 5,9 %, což je méně o 0,1 %, než byla míra nezaměstnanosti v červnu 2024. Dle zprávy Eurostatu bylo v červnu v členských zemích Evropské unie 12,967 miliónu lidí nezaměstnaných.
Související
Kdo se považuje v EU za nezaměstnaného?
Za nezaměstnaného se dle Eurostatu v členských zemích Evropské unie považuje každý, kdo je bez zaměstnání a přitom v předchozích čtyřech týdnech práci aktivně hledal a je současně schopný nastoupit do zaměstnání během dvou týdnů.
Nezaměstnanost mužů a nezaměstnanost žen
V červnu činila za celou Evropskou unii nezaměstnanost žen 6,0 % a nezaměstnanost mužů 5,7 %. U mužů je to o 0,2 % méně než v červnu 2024 a u žen o 0,1 % méně než v červnu 2024.
Dlouhodobá nezaměstnanost a ztráta pracovních návyků
Občané, kteří jsou bez zaměstnání delší dobu, zpravidla déle než jeden kalendářní rok, mají na trhu práce již těžkou pozici. Zaměstnavatelé se obávají ztráty pracovních návyků a málo lidí vydrží být aktivní a pozitivní na trhu práce dlouhou dobu. Již během prvních měsíců v evidenci na úřadu práce je vhodné maximálně intenzivně hledat nové pracovní uplatnění, případně i v jiných městech s nutností dojíždění. Přijmutí horšího pracovního místa za méně peněz nemusí být ihned automaticky krokem zpět, protože se získají cenné pracovní, lidské a osobní zkušenosti a během trvání pracovního poměru je samozřejmě možné stále hledat lepší pracovní uplatnění. Zaměstnanec může dát výpověď kdykoliv a bez uvedení důvodu.
Jak se liší míra nezaměstnanosti v EU?
V červnu letošního roku byla z členských zemí Evropské unie míra nezaměstnanosti nejnižší na Maltě (2,5 %), v Česku (3,0 %), v Polsku (3,5 %), v Německu (3,7 %), v Bulharsku (3,7 %), ve Slovinsku (3,7 %), na Kypru (3,8 %), v Nizozemí (3,8 %). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla ve Španělsku (10,4 %), ve Finsku (9,3 %), ve Švédsku (8,7 %), v Řecku (7,9 %, údaje za květen), v Estonsku (7,7 %) a ve Francii (7,0 %).
Rozdílný daňový výnos
Nízká nezaměstnanost má velmi pozitivní vliv na ekonomiku země. Z hrubé mzdy totiž odvádí zaměstnanec sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň z příjmu. Nezaměstnaný občan však neplatí žádné přímé daně a ještě dostává v prvních měsících od státu podporu v nezaměstnanosti, jejíž částka závisí na předchozí dosahované mzdě, a po případném uplynutí podpůrčí doby sociální dávky, pokud jsou splněny zákonné podmínky. V Česku nárok na podporu v nezaměstnanosti vzniká při získání doby pojištění alespoň v rozsahu 12 měsíců v posledních dvou letech, samotná částka podpory v nezaměstnanosti závisí na předchozím dosahovaném příjmu. Podpůrčí doba u podpory v nezaměstnanosti se liší dle věku, nejdéle je možné v Česku pobírat podporu v nezaměstnanosti po dobu 11 měsíců, což v roce 2025 platí pro lidi starší 55 let od roku 2026 to bude platit pro lidi starší 57 let.
Výdaje státu na zdravotním pojištění
Navíc za nezaměstnaného člověka platí stát zdravotní pojištění, protože občané v evidenci na úřadu práce jsou pro účely placení zdravotního pojištění státními pojištěnci. Navíc lidé mající práci samozřejmě více utrácejí, což rovněž pomáhá k růstu ekonomiky. Každé snížení míry nezaměstnanosti je tedy pro státní pokladnu a ekonomické klima ve společnosti příznivé.
Pramen: Eurostat – Euro indicators (31. 7. 2025) – Euro area unemployment at 6,2 %
