Evropské akcie v čele: Je čas do nich investovat?
štítek Investování čtení na 2 minuty | přečteno 1911×
Když porovnáme výkonnost evropských a amerických akciových indexů od začátku roku 2025, zjistíme, že evropské indexy dominují. Rekordmanem je polský WIG20 s růstem přes 34 %. Velmi dobře si vede také vídeňská burza s výnosem 23 % a německý DAX s 21 %. Naproti tomu technologický Nasdaq letos vzrostl pouze o 8 % a průmyslový Dow Jones o 5,66 %.
Dohánění zpoždění
Pro dlouhodobé investory bylo posledních deset let výhodnější investovat na amerických trzích. Index S&P 500, který zahrnuje 500 velkých amerických firem, dosahoval průměrného ročního zhodnocení 10–12 %. Za dekádu tak investoři mohli dosáhnout zhodnocení 200–250 % v závislosti na zahrnutí dividend.
Související
Naproti tomu evropský index EURO STOXX 50 vzrostl za stejné období pouze o 50–80 %. Hlavním důvodem nižší výkonnosti je absence globálně významných technologických firem, jako jsou americké „Magnificent Seven“. Evropských technologických lídrů je jen hrstka. Evropě chybí dynamika Silicon Valley, což ji dlouhodobě odsuzuje k pozici druhořadého hráče v technologickém závodě. I když rok 2025 zatím přeje evropským akciím, jde spíše o dohánění amerického růstu. To je patrné například na ziskovosti firem: zatímco zisky amerických společností za posledních deset let rostly, u evropských firem stagnovaly.
Přesto je aktuální růst evropských akcií logický. Americké akcie jsou díky dlouhodobému růstu velmi drahé, zatímco evropské firmy nabízejí atraktivní podhodnocení vzhledem ke svým fundamentům a růstovému potenciálu. Růst evropských indexů táhly sektory, které investoři dlouho přehlíželi, jako jsou banky, telekomunikace a zbrojařské firmy. Tyto sektory nyní přinášejí vysoké zisky a často i atraktivní dividendy.
Jaká je budoucnost evropských akcií?
Minulé zisky nezaručují budoucí výnosy, a tak je klíčové zhodnotit perspektivu evropských akcií do konce roku 2025. Evropské trhy mohou těžit z uvolněné měnové politiky Evropské centrální banky (ECB), která nevylučuje další snižování úrokových sazeb na podporu ekonomiky. Oproti tomu americká centrální banka čelí politickému tlaku, který může komplikovat její rozhodování a zvyšovat nejistotu na trzích. V USA je naopak snižování sazeb předmětem sporů mezi prezidentem Trumpem a guvernérem Federálního rezervního systému Powellem. Nižší cena peněz by mohla evropským firmám pomoci až do konce roku.
