EU: Nejdráž je v Dánsku a Irsku
štítek Osobní finance čtení na 3 minuty | přečteno 1446×
Zejména ceny služeb se v rámci jednotlivých členských zemí EU značně liší. V západoevropských zemích jsou obecně vyšší mzdy než ve východoevropských zemích, současně jsou zde vyšší ceny pro domácnosti. Ve kterých zemích jsou ceny spotřebního zboží a služeb pro domácnosti v rámci EU nejdražší a nejlevnější?
Ceny spotřebního zboží a služeb jsou pochopitelně v rámci členských zemích Evropské unie rozdílné. Index cenové hladiny porovnání ceny spotřebního zboží a služeb v jednotlivých členských zemích Evropské unie vůči průměru EU.
Související
Porovnání s průměrem EU
V zemích, kde je výsledný index vyšší než 100, jsou ceny v rámci členských zemí EU nadprůměrné a v zemích, kde je výsledný index nižší než 100, jsou ceny v rámci členských zemí EU podprůměrné. V roce 2024 byla nejvyšší cenová hladina v Dánsku (o 43 % nad průměrem EU) a nejnižší v Bulharsku (40 % pod průměrem).
Nižší mzdové rozdíly při zohlednění rozdílných cen
Průměrná hrubá mzda i medián mzdy jsou v západoevropských zemích významně vyšší než ve východoevropských zemích. Současně je však ve východoevropských zemích levněji. Při zohlednění této skutečnosti a porovnání průměrné mzdy v paritě kupní síly je tak rozdíl mezi jednotlivými členskými zeměmi EU nižší než při porovnání pouze nominálních hodnot.
Rozdíly v cenách v rámci zemí EU jsou poměrně značné
V roce 2024 bylo dle Eurostatu nejdráž v Dánsku (143 % průměru EU), v Irsku (138 % průměru EU), v Lucembursku (133 % průměru EU), ve Finsku (124 % průměru EU), v Belgii (117 % průměru EU), v Nizozemí (116 % průměru EU), v Rakousku (112 % průměru EU), ve Francii (111 % průměru EU) a v Německu (109 % průměru EU).
V roce 2024 bylo dle Eurostatu nejlevněji v Bulharsku (60 % průměru EU), v Rumunsku (64 % průměru EU), v Polsku (72 % průměru EU), v Maďarsku (73 % průměru EU), v Chorvatsku (76 % průměru EU), v Lotyšsku (82 % průměru EU), v Litvě (82 % průměru EU), na Slovensku (85 % průměru EU) a v Česku (88 % průměru EU).
Potraviny a nealkoholické nápoje tvoří významnou část rodinného rozpočtu
Nejdůležitější položkou jsou potraviny a nealkoholické nápoje, které v rámci členských zemí EU tvoří 17 % výdajů domácností. Rozdíly v cenách u potravin a nealkoholických nápojů jsou přitom mezi jednotlivými členskými zeměmi EU nižší, než je tomu celkově. Nejvyšší ceny potravin a nealkoholických nápojů jsou v Lucembursku (125 % průměru EU), v Dánsku (120 % průměru EU), v Irsku (115 % průměru EU), v Rakousku (111 % průměru EU), ve Francii (110 % průměru EU). Nejnižší jsou potom v Rumunsku (76 % průměru EU), na Slovensku (83 % průměru EU), v Polsku (87 % průměru EU), v Bulharsku (89 % průměru EU) a v Česku (89 % průměru EU).
Reálný pokles životní úrovně
V posledních letech stoupaly v evropských zemích zejména ceny potravin a nealkoholických nápojů a energií poměrně výrazně. Hodně domácnostem stouply mzdy méně, takže si reálně pohoršily. Pokud domácnostem nestoupají příjmy více než činí inflace, tak dochází k poklesu životní úrovně. Samotný pokles životní úrovně má samozřejmě odlišné dopady u domácností s nadprůměrnými mzdami a u domácností s podprůměrnými mzdami.
Nejvyšší rozdíly? Alkohol a cigarety
V rámci členských zemí EU jsou nejvyšší cenové rozdíly u spotřebního zboží a služeb u alkoholu a cigaret. Cenová hladina v Irsku (205 % průměru EU) byla za rok 2024 vyšší než trojnásobně oproti Bulharsku (69 % průměru EU). Hlavním důvodem jsou spotřební daně, které se ze všech daní liší nejvíce. Přestože jsou spotřební daně uvalené na omezený sortiment výrobků, tak je jejich význam pro státní pokladnu důležitý. Spotřební daně uvalené na alkoholické nápoje a cigarety mají za cíl omezit konzumaci ze zdravotních důvodů.
Pramen:
Eurostat – News Articles from 19 June 2025 – „Household consumption: price levels in 2024“
