Poradna: OSVČ platící nemocenské pojištění a důchod
čtení na 3 minuty | přečteno 3606×
Jakub: Podnikám a platím si dobrovolné nemocenské pojištění. Když tedy platím zdravotní pojištění, nemocenské pojištění a sociální pojištění, tak by mě zajímalo, jaký to bude mít vliv na můj důchod? O kolik si polepším, když jsem nebyl na nemocenské?
Platba zdravotního pojištění nemá žádný vliv na budoucí důchodové nároky. Ze zdravotního pojištění je financována případná zdravotní péče. Systém zdravotního pojištění je založen na principu solidarity, kdy nikdo předem neví, zdali nebude v budoucnu potřebovat nákladnou zdravotní péči. Ať už tedy jako OSVČ platíte na zdravotním pojištění jakékoliv částky, tak tato skutečnost nemá žádný vliv na výpočet starobního důchodu.
Související
Dobrovolné nemocenské pojištění
Zatímco zaměstnanci pracující na pracovní smlouvu, ať už na plný nebo zkrácený úvazek, mají v případě pracovní neschopnosti nárok od patnáctého dne na nemocenskou, tak OSVČ mohou nemocenskou dostávat na účet pouze v případě účasti na dobrovolném nemocenském pojištění.
OSVČ nemají nárok na náhradu mzdy
V prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti dostávají zaměstnanci od zaměstnavatele náhradu mzdy a OSVČ jsou v prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti bez finančních prostředků, bez ohledu na skutečnost, jestli si platí dobrovolné nemocenské pojištění či nikoliv. Když nejsou OSVČ nemocné, tak zaplacenou částku dobrovolného nemocenského pojištění nedostanou zpět a ani jim tyto zaplacené částky nezvyšují důchod.
Zdravotní pojištění a nemocenské pojištění Vám důchod nezvýší
Z výše uvedené tedy platí, že výpočet Vašeho starobního důchodu bude záviset pouze na výši plateb na povinném sociálním pojištění. Odvody na povinném zdravotním pojištění a dobrovolném nemocenském pojištění nemají na výši důchodu žádný vliv.
Roční vyměřovací základy
Do výpočtové formule starobního důchodu vstupují rozhodné příjmy od roku 1986, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Jednotlivé roční vyměřovací základy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci. U OSVČ je ročním vyměřovacím základem částka, ze které bylo v daném roce zaplaceno sociální pojištění. Nikoliv tedy roční příjem nebo roční zisk.
Vyměřovací základ za rok 2024
Např. ročním vyměřovacím základem pro OSVČ, které nebyly v roce 2024 účastny v dobrovolném měsíčním daňovém paušálu, je 55 % daňového základu (tj. příjmů ponížených o související výdaje). Vždy však musí být dodržen minimální vyměřovací základ.
Praktický výpočet
Podnikatel XY měl za rok 2024 roční příjem 610000 Kč a výdaje uplatňuje 60% výdajovým paušálem. Pan XY nebyl účasten v dobrovolném měsíčním paušálním režimu. Daňový základ pana XY je 244000 Kč, protože roční výdaje činí 366000 Kč (610000 Kč × 60 %). Vyměřovací základ je 134200 Kč (244000 Kč × 55 %). Minimální vyměřovací základ při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok 2024 je však 158292 Kč, takže se při výpočtu ročního sociálního pojištění použil minimální vyměřovací základ.
Pro budoucí výpočet starobního důchodu (řádného i předčasného) je na tom pan XY za rok 2024 stejně jako zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou ve výši 13191 Kč (158292 Kč: 12 měsíců). Zaměstnanec pracující za minimální mzdu je tedy na tom za rok 2024 pro výpočet starobního důchodu lépe než pan XY.
Obecně platí, že OSVČ mají v průměru značně nižší starobní důchody než zaměstnanci, jak je mimo jiné vidět z praktického příkladu.
TIP: Kalkulačka osobního vyměřovacího základu
