Devět nepříjemností, se kterými počítat při podnikání
štítek Daně čtení na 3 minuty
Živnostníci a podnikatelé vykonávají svoji činnost ve zcela jiném režimu než zaměstnanci. Pro někoho je výhodnější být OSVČ pro jiného být zaměstnancem, záleží na osobních preferencích. Podívejme se na vybraných devět potíží, se kterými je nutné při výkonu samostatné výdělečné činnosti počítat.
Být svým vlastním pánem, moci prosazovat vlastní nápady a myšlenky, řídit si svoji pracovní činnost od A do Z, mít v případě úspěchu nadstandardní příjmy, to jsou základní výhody výkonu samostatné výdělečné činnosti a hlavní důvody pro zahájení podnikání. Výkon samostatné výdělečné činnosti má i druhou stranu mince. Jakou?
Související
Žádné jistoty
Zaměstnanci jsou chráněni zákoníkem práce. Mimo jiné to znamená dodržování pracovní doby, nárok na příplatky, nárok na pracovní pomůcky, nárok na odstupné, dodržení výpovědní lhůty, nárok na náhradu mzdy a nemocenské dávky apod. Osoby samostatně výdělečně činné nemají na nic z výše uvedeného automatický nárok.
Finanční riziko
Každé podnikání s sebou nese riziko neúspěchu. Živnostníci a podnikatelé mohou mít samozřejmě výrazně vyšší příjmy než zaměstnanci, na druhou stranu mohou být na rozdíl od zaměstnanců ve ztrátě.
Nezaplacené faktury
V praxi se naprostá většina osob samostatně výdělečně činná setkala se situací, že jim některý z odběratelů nezaplatil. Řešení nezaplacených faktur je pro živnostníky a podnikatele vždy velmi nepříjemné a výsledek nejistý. Nižší dlužné částky v praxi OSVČ v součinnosti s právníky ani neřeší, neboť se potřebují soustředit na vlastní byznys a nikoliv právní "tahanice" a případné soudní spory.
Daňové povinnosti
Za zaměstnance plní veškeré daňové záležitosti zaměstnavatel, který je i odpovědný za správný výpočet daně z příjmu, sociálního a zdravotního pojištění. Osoby samostatně výdělečně činné musí věnovat svůj čas nejenom samotnému výkonu samostatné výdělečné činnosti, ale i daňovým povinnostem a administrativě.
Neplacené volno
Každý zaměstnanec má nárok na minimální dovolenou v souladu se zákoníkem práce. Aktuálním trendem je i nabízení volna na vyřizování osobních záležitostí nebo tzv. „sick days“. Osoby samostatně výdělečně činné nejsou v čerpání volna nijak omezeny, ale vždy „zadarmo“.
Rychlá změna finanční situace
Jedna nepovedená významná zakázka nebo špatné podnikatelské rozhodnutí mohou velmi rychle změnit úspěšné podnikání na neúspěšné. U větších zaměstnavatelů dochází zpravidla k postupnému zhoršování situace a zaměstnanci tak mají obecně více času se této nepříjemné situaci přizpůsobit a hledat nové zaměstnání.
Minimální sociální ochrana
Osoby samostatně výdělečně činné mají v případě nutnosti výrazně nižší podporu v nezaměstnanosti a důchody (invalidní i starobní) než zaměstnanci. Nárok na nemocenskou mají pouze v případě účasti na dobrovolném nemocenském pojištění.
Nepodařené podnikání ovlivňuje následující život
Pokud zaměstnanec zjistí, že vykonávané zaměstnání není pro něj vhodné, tak dá snadno výpověď a hledá jiné pracovní uplatnění. Naproti tomu nepovedené podnikání s sebou přináší zpravidla neuhrazené závazky, neboť příjmy byly nižší než výdaje. Ukončením ztrátového podnikání samozřejmě nedochází k automatickému prominutí závazků z podnikání. V praxi tak není výjimkou, že bývalí podnikatelé hradí ještě několik let po skončení podnikání své závazky ve splátkách.
Podnikání více ovlivňuje osobní život
Osoby samostatně výdělečně činné mají většinou hektičtější pracovní dny, kdy není často přesně dán konec pracovní doby a práce o víkendu není ničím výjimečným. Zaměstnanci si mohou většinou lépe plánovat mimopracovní aktivity.
