Výpověď a žádné odstupné
štítky Právo Zaměstnání přečtete do minuty
Při výpočtu odstupného se rozlišuje, jak dlouho pracovní poměr u zaměstnavatele trval. Pokud trval déle než dva roky, potom má zaměstnanec nárok na tříměsíční odstupné. To však za předpokladu, že výpověď podal zaměstnavatel. Jak je to v případě, že výpověď dal zaměstnanec?
Zákonné odstupné dle § 67 zákoníku práce náleží pouze, když zaměstnanec obdrží výpověď od zaměstnavatele pro důvody, na kterých nenese vinu. Nejčastěji tedy nadbytečnost zaměstnance, rušení nebo přemístění zaměstnavatele. Když však výpověď dá zaměstnanec, potom nárok na zákonné odstupné nevzniká.
Související
Praktický příklad
Pan Martin pracoval u zaměstnavatele XY 9 let a nyní podal výpověď, protože dostal zajímavější pracovní nabídku. Pan Martin při skončení zaměstnání žádné zákonné odstupné nedostane. Délka trvání pracovního poměru v případě podání výpovědi ze strany zaměstnance přitom nehraje roli.
Výše odstupného
Částka zákonného odstupného, na které vzniká nárok v případě obdržení výpovědi ze strany zaměstnavatele není univerzální, ale závisí na výši dosahované mzdy.
- Jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok, tak je odstupné ve výši jednonásobku průměrného výdělku.
- Když pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky, potom je odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku.
- Pokud pracovní poměr trval déle než 2 roky, pak je odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu.
Další články k tématu Výpověď zaměstnance
