Důchodové příjmy – osobní vyměřovací základ
štítky Penze Zaměstnání přečtete do minuty
Pro výpočet starobního důchodu je nutné znát osobní vyměřovací základ. Ne všechny příjmy přitom zvyšují osobní vyměřovací základ. Jak se vypočítá osobní vyměřovací základ?
Při výpočtu starobního důchodu v roce 2023 se osobní vyměřovací základ vypočítá z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2022. Samozřejmě platí, že čím vyšší příjmy, tím vyšší starobní důchod. Osobní vyměřovací základ je tedy průměrnou hrubou měsíční mzdou v současné hodnotě.
Související
Vzhledem k tomu, že stejná částka příjmu v roce 1995 nebo 2020 nemá stejnou kupní sílu, tak se příjmy v dřívějších letech přepočítávají příslušným koeficientem zohledňujícím inflaci. Pokud by nedocházelo k přepočítání, tak by průměrná mzda za odpracované roky vůbec neodpovídala aktuální cenové a příjmové hladině v národní ekonomice.
Praktický příklad
Rozhodný příjem ve výši 300000 Kč za rok 1995 má při výpočtu starobního důchodu v roce 2023 hodnotu 1480320 Kč a stejný příjem v roce 2020 potom 334920 Kč.
Hodnocené roky
Měsíční částka starobního důchodu závisí na rozhodných příjmech za dlouhé období. Při výpočtu důchodu v roce 2023 za 37 let. Proto několik příjmově lepších nebo naopak několik příjmově horších let zvýší či sníží měsíční částku starobního důchodu méně, než by někteří žadatelé o starobní důchod očekávali. Každý rok přitom hraje stejnou roli. Příjmy v několika posledních letech před odchodem do důchodu nejsou nijak zvýhodněny.
Rozhodující je hrubá mzda, nikoli superhrubá mzda
Jednotlivé roční vyměřovací základy se vypočítají z hrubých mezd, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Do výpočtu důchodu tedy nevstupuje ani čistá mzda (po zdanění) ani dřívější superhrubá mzda (tj. hrubá mzda zvýšená o povinné pojistné placené zaměstnavatelem).
TIP: Kalkulačka osobního vyměřovacího základu
Další články k tématu Důchodový slovníček
