Důchodové příjmy – osobní vyměřovací základ
štítky Osobní finance Penze Zaměstnání přečtete do minuty | přečteno 30×
Pro výpočet starobního důchodu je nutné znát osobní vyměřovací základ. Ne všechny příjmy přitom zvyšují osobní vyměřovací základ. Jak se vypočítá osobní vyměřovací základ?
Při výpočtu starobního důchodu v roce 2023 se osobní vyměřovací základ vypočítá z příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2022. Samozřejmě platí, že čím vyšší příjmy, tím vyšší starobní důchod. Osobní vyměřovací základ je tedy průměrnou hrubou měsíční mzdou v současné hodnotě.
Související
Vzhledem k tomu, že stejná částka příjmu v roce 1995 nebo 2020 nemá stejnou kupní sílu, tak se příjmy v dřívějších letech přepočítávají příslušným koeficientem zohledňujícím inflaci. Pokud by nedocházelo k přepočítání, tak by průměrná mzda za odpracované roky vůbec neodpovídala aktuální cenové a příjmové hladině v národní ekonomice.
Praktický příklad
Rozhodný příjem ve výši 300000 Kč za rok 1995 má při výpočtu starobního důchodu v roce 2023 hodnotu 1480320 Kč a stejný příjem v roce 2020 potom 334920 Kč.
Hodnocené roky
Měsíční částka starobního důchodu závisí na rozhodných příjmech za dlouhé období. Při výpočtu důchodu v roce 2023 za 37 let. Proto několik příjmově lepších nebo naopak několik příjmově horších let zvýší či sníží měsíční částku starobního důchodu méně, než by někteří žadatelé o starobní důchod očekávali. Každý rok přitom hraje stejnou roli. Příjmy v několika posledních letech před odchodem do důchodu nejsou nijak zvýhodněny.
Rozhodující je hrubá mzda, nikoli superhrubá mzda
Jednotlivé roční vyměřovací základy se vypočítají z hrubých mezd, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Do výpočtu důchodu tedy nevstupuje ani čistá mzda (po zdanění) ani dřívější superhrubá mzda (tj. hrubá mzda zvýšená o povinné pojistné placené zaměstnavatelem).
TIP: Kalkulačka osobního vyměřovacího základu
Další články k tématu Důchodový slovníček
