Poradna: Spolupracující manželka a minimální pojistné
štítek Poradna čtení na 2 minuty
Jan: V podnikání mi pomáhá manželka jako spolupracující osoba. Letos mám nižší zisky než v dřívějších letech. Když na ni převedu část příjmů a výdajů, tak mi vychází nižší pojistné než minimální. Mohou spolupracující manželé platit méně na sociálním a zdravotním pojištění?
Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti, což je dle dotazu Váš případ, musí být vždy zaplaceno alespoň minimální roční sociální a zdravotní pojištění, bez ohledu na případný velmi nízký zisk či dokonce ztrátu. Díky využití institutu spolupráce tedy nemůžete zaplatit nižší částku na sociálním a zdravotním pojištění, než činí minimální roční povinné pojistné. Minimální roční sociální a minimální zdravotní pojištění se platí, když skutečný vyměřovací základ (polovina hrubého zisku) je nižší než právě minimální roční vyměřovací základy.
Související
- Minimální vyměřovací základ pro platbu zdravotního pojištění při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok 2022 činí 233466 Kč, minimální roční zdravotní pojištění je 31518 Kč (233466 Kč × 13,5 %).
- Minimální vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok 2022 činí 116736 Kč, minimální roční sociální pojištění je 34087 Kč (116736 Kč × 29,2 %).
Nižší pojistné platit nemůžete
Když tedy po převodu části příjmů a části výdajů na manželku bude Váš hrubý zisk nižší než 233466 Kč, tak stejně bude Vaše minimální roční zdravotní pojištění 31518 Kč a pokud bude Váš hrubý zisk nižší než 116736 Kč, potom by se v minimální výši platilo nejenom zdravotní pojištění, ale i sociální pojištění.
Na doplnění uvádím, že pokud je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem i pro Vaši manželku, tak by musela minima dodržet i ona. Pravděpodobně tomu tak však nebude, protože institut spolupráce je výhodný hlavně v případě, že pro manželku (manžela) je samostatná výdělečná činnost vedlejší samostatnou výdělečnou činností a sociální i zdravotní pojištění se v takovém případě počítá vždy ze skutečného vyměřovacího základu (sociální pojištění se z vedlejší samostatné výdělečné činnosti vůbec neplatí, když je hrubý zisk do limitu).
