V budoucnu bude jiný výpočet důchodu

štítek Penze čtení na 2 minuty | přečteno 1×

foto: Pixabay, ilustrační fotografie

Důchodová legislativa prošla v minulých letech řadou změn a v budoucnu lze očekávat další změny. Především k horšímu. Podívejme se na několik významných důchodových změn v posledních deseti letech.

Jedním ze dvou základních vstupních údajů pro výpočet starobního důchodu byl a je osobní vyměřovací základ, což je zjednodušeně řečeno hrubá průměrná mzda v současné hodnotě, přičemž dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů. Osobní vyměřovací základ se při výpočtu starobního důchodu redukuje.

V roce 2010 se v první redukční hranici (do 10 500 Kč) započítával ze 100 %, v druhé redukční hranici (od 10 501 Kč do 27 000 Kč) se počítal z 30 % a v třetí redukční hranici (nad 27 000 Kč) se započítával z 10 %. Při výpočtu starobního důchodu se tedy hodnotily i velmi nadstandardní příjmy. Postupně se v letech 2011 až 2015 měnil zápočet v redukčních hranicích. Od roku 2015 jsou již pouze dvě redukční hranici, přičemž v první redukční hranici se osobní vyměřovací základ započítává ze 100 % a v druhé redukční hranici z 26 % a k částce osobního vyměřovacího základu nad druhou redukční hranici se nepřihlíží. Tímto opatřením je od roku 2015 nepřímo stanovena maximální výše státního důchodu.

V roce 2018 je první redukční hranice do 13 191 Kč a druhá redukční hranice od 13 192 Kč do 119 916 Kč. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2018 tedy již výši státního důchodu neovlivní osobní vyměřovací základ nad 119 916 Kč. Výše státního důchodu u nadstandardních příjmů závisí tedy již pouze na získané době pojištění. Výpočet důchodu pro lidi s nadstandardními příjmy je tedy méně výhodný.

Praktický příklad

Paní Nováková má osobní vyměřovací základ 120 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 44 let. Pan Novák má osobní vyměřovací základ 180 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 43 let. Oba manželé odejdou do starobního důchodu v roce 2018.

Měsíční starobní důchod paní Novákové je 29 721 Kč a měsíční starobní důchod pana Nováka 29 107 Kč.

Přestože měl pan Novák během produktivního života vyšší příjmy a zaplatil na sociálním pojištění více než paní Nováková (strop pro platbu sociálního pojištění byl zaveden až od roku 2008), tak bude mít starobní důchod nižší z důvodu nižší doby pojištění.

Omezení náhradních dob pojištění

Velmi významně ovlivňuje výpočet starobního důchodu i hodnocení dob pojištění. Od roku 2010 např. nepatří doba studia mezi náhradní doby pojištění a studium již tedy důchod nezvyšuje.

Petr Gola

Další články k tématu Čtyřicátníci a důchod

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Populární na Dům financí