Pobírání příspěvku na péči na dítě
štítky Mateřská Školkovné Sociální dávky čtení na 2 minuty
Nárok na příspěvek na péči má již dítě starší jednoho roku, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné osoby, nejčastěji tedy rodičů. Z příspěvku na péči je financována tato péče. Jak je příspěvek vysoký? Může rodič během péče pracovat?
O příspěvek na péči se žádá na místně příslušném úřadu práce. Pro přiznání příspěvku na péči se hodnotí schopnost zvládání základních potřeb. Výše příspěvku se liší v závislosti na přiznaném stupni závislosti. U dětí do 18 let činí měsíční příspěvek na péči:
Související
- 3 300 Kč u závislosti prvního stupně
- 6 600 Kč u závislosti druhého stupně
- 9 900 Kč u závislosti třetího stupně
- 13 200 Kč u závislosti čtvrtého stupně
Při splnění legislativních podmínek (zejména nízkého rozhodného příjmů) může být příspěvek na péči u dětí do 18 let věku zvýšen o 2 000 Kč.
Statut pečující osoby
Za rodiče pečujícího o závislé dítě do 10 let platí zdravotní pojištění stát a tato doba je mu hodnocena jako náhradní doba pojištění, a to bez ohledu na stupeň závislosti. U starších dětí se musí jednat o II., III. nebo IV. stupeň závislosti. Pečující osoba si může během péče i přivydělat. Z případného příjmu je však standardně odváděno zdravotní i sociální pojištění.
Možnost volby pro důchodové účely
Zpravidla je příjem během péče o závislé dítě nízký, neboť rodič pracuje často pouze na dohodu o pracovní činnosti nebo zkrácený úvazek. Žadatel o starobní důchod si tak při výpočtu starobního důchodu může vybrat, zdali se mu období péče o závislé dítě bude hodnotit jako vyloučená doba pojištění nebo se budou příjmy započítávat. Při nízkých příjmech během péče o závislou osobu je vhodné využít institut vyloučené doby pojištění.
Praktický příklad
Paní Krátká pečuje o syna Jana (8 let) v I. stupni závislosti. Paní Krátká pracuje pouze dvě až tři hodiny denně na dohodu o pracovní činnosti. Z měsíční odměny je tak paní Krátké odvedeno 4,5 % na zdravotním pojištění a 6,5 % na sociálním pojištění. Protože je paní Krátká pro účely placení zdravotního pojištění státním pojištěncem, tak se zdravotní pojištění vypočítá vždy ze skutečného vyměřovacího základu a nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, což je pro ni výhodné, neboť její měsíční odměna je nižší než minimální vyměřovací základ ve výši 11 000 Kč. Pokud by paní Krátká nebyla státním pojištěncem, tak by se zdravotní pojištění vypočítávalo z částky 11 000 Kč bez ohledu na skutečnou výši měsíční odměny.
Další články k tématu Pojištění maminek
