Při podání výpovědi odstupné nenáleží
štítek Zaměstnání čtení na 2 minuty
Jestliže podává výpověď zaměstnanec, tak nemá na odstupné nárok. Zákonné odstupné dle zákoníku práce totiž náleží pouze při podání výpovědi zaměstnavatelem z důvodu rušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele nebo nadbytečnosti zaměstnance nebo z důvodu ukončení pracovního poměru vzájemnou dohodou ze stejných důvodů.
Ze zákonného odstupného se neplatí sociální pojištění ani zdravotního pojištění. Výše odstupného se liší v závislosti na délce trvání pracovního poměru.
Související
- Nejméně ve výši jednonásobku průměrného výdělku náleží odstupné zaměstnanci, jehož pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než jeden rok.
- Nejméně ve výši dvojnásobku průměrného výdělku náleží odstupné zaměstnanci, jehož pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň jeden rok a méně než dva roky.
- Nejméně ve výši trojnásobku průměrného výdělku náleží odstupné zaměstnanci, jehož pracovní poměr trval alespoň dva roky.
Zaměstnavatel však může dobrovolně dát zaměstnanci i vyšší odstupné nebo může zaměstnavatel dát zaměstnanci odstupné i z jiných důvodů než jsou uvedeny v zákoníku práce. Jestliže zaměstnanec obdrží odstupné a registruje se na úřadu práce, potom mu nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti vznikne až po uplynutí počtu měsíců, za které obdržel zákonné odstupné.
Praktický příklad 1)
Zaměstnanec Novák má lepší pracovní nabídku, a proto současnému zaměstnavateli podá výpověď. Pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní lhůty, přičemž pan Novák od svého zaměstnavatele žádné odstupné neobdrží.
Praktický příklad 2)
Firma A dala z důvodu nadbytečnosti výpověď paní Šeré. Protože paní Šerá pracovala u zaměstnavatele déle než dva roky, tak má nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Paní Šerá obdrží od zaměstnavatele odstupné po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném pro výplatu mzdy nebo platu.
Praktický příklad 3)
Paní Kučerová věděla, že zaměstnavatel bude snižovat počty zaměstnanců, neboť nemá dostatek zakázek. Paní Kučerové se podařilo najít brzy nové pracovní místo. Proto se paní Kučerová dohodla se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměr vzájemnou dohodou, aby nemusela plynout dvouměsíční výpovědní lhůta. Protože v případě obdržení výpovědi ze strany zaměstnavatele, která byla otázkou několika týdnů, by měla paní Kučerová nárok na odstupné, tak chtěla mít v dohodě o ukončení pracovního poměru písemně uvedeno, že k ukončení pracovního poměru dochází dohodou z důvodu nadbytečnosti zaměstnance dle § 52, písmena c) zákoníku práce. V takovém případě bude mít paní Kučerová nárok na tříměsíční odstupné, protože pracovní poměr trval pět let.
Další články k tématu Změna práce
