Promlčení sociálního pojištění
štítek Pojištění čtení na 2 minuty
Živnostníci vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost musí platit měsíční zálohy na sociálním pojištění. Na výši odvodů na sociálním (důchodovém) pojištění závisí, jak vysoký budou OSVČ mít státní důchod. Při hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy placena alespoň minimální měsíční záloha.
OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost musely poprvé za měsíc, kdy odevzdaly přehled o příjmech a výdajích za rok 2015, platit novou měsíční zálohu, která se vypočítala z dosaženého hrubého zisku, minimální měsíční záloha činí 1 972 Kč. Neplacení sociálního (důchodového) pojištění znamená problémy, neboť pracovníci místně příslušné OSSZ dlužné pojistné včetně dlužného penále důsledně vymáhají a spoléhat na promlčení rozhodně nelze. Sociální pojištění je povinnou daní a živnostníci si nemohou říci, že nebudou sociální pojištění platit, protože nepožadují státní důchod.
Související
Desetiletá promlčení lhůta
Právo předepsat dlužné pojistné se promlčuje za 10 let ode dne splatnosti a byl-li proveden úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, tak plyne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. Právo vymáhat pojistné se promlčuje za 10 let od právní moci platebního výměru, kterým bylo vyměřeno a promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu.
Když Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) uplatní v promlčecí době právo u soudu a právo bylo pravomocně přiznáno a u soudu byl navržen návrh na výkon rozhodnutí, tak se promlčecí doba staví.
Praktický příklad
V roce 2016 může místně příslušná OSSZ začít soudní cestou vymáhat nedoplatky na pojistném a penále na sociálním pojištění pana Svobody, které byly platebními výměry vyměřeny v roce 2008. Desetiletá lhůta pro vyměření a následně desetiletá lhůta pro vymáhání je velmi dlouhá. Živnostníci by měli platit sociální pojištění řádně a včas, neplnění povinnosti se výrazně prodražuje, neboť je předepsáno i vysoké penále.
Kdy se sociální pojištění neplatí?
Sociální pojištění se neplatí při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, jestliže je hrubý zisk do limitu. O vedlejší samostatnou výdělečnou činnost se jedná např. v případě výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti při zaměstnání, v důchodu nebo v penzi. V případě, že je po celý rok 2016 vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnosti a hrubý zisk (příjem – výdaj) je nižší než 64 813 Kč, potom se z hrubého zisku vedlejší samostatné výdělečné činnosti za rok 2016 sociální pojištění neplatí. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje. Jestliže není ze samostatné výdělečné činnosti odváděno sociální pojištění, tak tento příjem nemá žádný vliv na výpočet nemocenských dávek, státního důchodu nebo podpory v nezaměstnanosti.
Další články k tématu Promlčení dluhů
