V Česku je druhá nejnižší nezaměstnanost
štítek Zaměstnání čtení na 2 minuty
Pracovní podmínky v Česku jsou nyní příznivé, mzdy rostou a nezaměstnanost je po Německu druhá nejnižší z členských zemí EU. Dobré možnosti najít na trhu práce uplatnění mají v Česku i mladiství do 25 let, kteří v některých zemích EU hledají práci velmi obtížně.
Nezaměstnanost v Evropské unii v lednu 2016 byla o 0,9 % nižší než v lednu 2015. Pracovní možnosti jsou nyní v EU lepší než v předcházejících měsících. Nespokojení zaměstnanci mohou snadněji najít lepší pracovní uplatnění. V Evropské unii bylo tedy v lednu 2016 necelých 22 miliónů nezaměstnaných lidí. Z uvedeného počtu je více než 3 milióny nezaměstnaných mladých lidí do 25 let. Nejnižší nezaměstnanost mladistvých je v Německu (7,1 %), Česku (11,0 %), Dánsku (11,1 %) a Nizozemí (11,2 %). Nejvyšší nezaměstnanost mladistvých je v Řecku (48,0 %), Španělsku (45,0 %) a Chorvatsku (44,1 %).
Související
Nezaměstnanost je nejnižší v Německu
V lednu 2016 byla nezaměstnanost z členských zemí EU nejnižší v Německu (4,3 %) a Česku (4,5 %), jak vyplývá ze statistických údajů publikovaných Eurostatem (Pressemitteilungen Nr. 41/2016). Následuje Malta (5,1 %), Velká Británie (5,1 %), Lucembursko (5,8 %), Dánsko (5,9 %), Maďarsko (6,1 %), Estonsko (6,3 %), Nizozemí (6,5 %), Rumunsko (6,5 %), Polsko (6,9 %), Švédsko (7,0 %), Belgie (7,9 %), Bulharsko (8,6 %), Irsko (8,6 %), Irsko (8,6 %). Průměrná nezaměstnanost za všechny členské země EU v lednu 2016 byla 8,9 %. Nadprůměrná míra nezaměstnanosti v lednu byla ve Slovinsku (8,9 %), Litvě (9,0 %), Finsku (9,4 %), Francii (10,2 %), Slovensku (10,3 %), Lotyšsku (10,4 %), Itálii (11,5 %), Portugalsku (12,2 %), Kypru (15,3 %), Chorvatsku (16,4 %), Španělsku (20,5 %) a Řecku (24,6 %).
Nízká nezaměstnanost a státní rozpočet
Cílem všech vlád je nízká nezaměstnanost, a to z mnoha důvodů: např. příznivého sociálního klimatu ve společnosti, nízké kriminalitě, pozitivní náladě mezi lidmi… a samozřejmě z důvodu lepší státní fiskální situace. Zaměstnanec odvádí ze své mzdy sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň z příjmu. Naproti tomu nezaměstnaný občan nejdříve čerpá podporu v nezaměstnanosti od státu a potom případně sociální dávky. Měsíční finanční rozdíl u jednoho člověka, zdali je zaměstnaný nebo nezaměstnaný, je veliký.
Praktický příklad
Pan Novák pracuje za hrubou měsíční mzdu ve výši 20 000 Kč, pan Novák je bezdětný. Na sociálním pojištění, zdravotním pojištění a dani z příjmu fyzických osob odvede pan Novák (včetně odvodů zaměstnavatele na povinném pojistném) celkem 10 950 Kč (z hrubé mzdy je mu sraženo 4 150 Kč a dalších 6 800 Kč zaplatí na povinném pojistném zaměstnavatel). Pan Šedý měl stejnou hrubou mzdu jako pan Novák, ale je v současné době první měsíc na úřadu práce. První měsíc obdrží od státu podporu v nezaměstnanosti 10 303 Kč.
Další články k tématu Trh práce v ČR
