Daňové dopady zvýšení minimální mzdy
štítek Daně čtení na 4 minuty
Minimální měsíční mzda se od roku 2016 zvyšuje z 9 200 Kč na 9 900 Kč. Zaměstnanci pracující za minimální mzdu si tedy finančně polepší a mzdové náklady jejich zaměstnavatelů stoupnou. Zvýšení minimální mzdy má dopad i na některé daňové platby a další odvody.
V západoevropských zemích dosahuje minimální mzda přibližně 40 % průměrné mzdy v národním hospodářství. V Česku se nezvyšovala od ledna 2007 až do srpna 2013, nyní se tedy nabízí prostor pro její růst. V roce 2016 bude minimální hodinová mzda při 40hodinové týdenní pracovní době nově činit 58,70 Kč. Sazby v sousedních zemích přesto zůstávají vyšší. V Německu činí minimální hodinová mzda 8,50 € (230,40 Kč), v Polsku 10,12 PLN (65 Kč) a na Slovensku 2,18 € (59,10 Kč). V Rakousku není minimální mzda stanovena legislativou. „Vyspělé země se snaží o zvyšování minimální mzdy vůči sociálním dávkám, aby i práce za minimální mzdu přinášela značně lepší životní úroveň než život na sociálních dávkách,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Související
Finanční dopad na zaměstnance a zaměstnavatele
Mzda, která se sjednává ve smlouvě nebo určuje mzdovým výměrem, je takzvaná hrubá mzda, tedy mzda před zdaněním a jinými odpočty. Výše čisté mzdy tudíž mimo jiné závisí na množství uplatněných daňových slev. Kupříkladu zaměstnanec uplatňující daňové zvýhodnění na děti má při stejné hrubé mzdě vyšší čistou mzdu než jeho bezdětný kolega. Zaměstnanec pracující za minimální mzdu a uplatňující pouze základní slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč dostane v roce 2015 od svého zaměstnavatele vyplaceno 8 188 Kč, v roce 2016 to ovšem bude již 8 810 Kč měsíčně. Mzdové náklady zaměstnavatele na zaměstnance pracujícího za minimální mzdu stoupnou z 12 328 Kč na 13 266 Kč. „Mzdové náklady zaměstnavatele netvoří totiž pouze hrubá mzda zaměstnance, ale rovněž povinné pojistné placené za zaměstnance, které v souhrnu činí 34 % z hrubé mzdy,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Jak se mění daňové limity?
Výše minimální mzdy je rozhodující i v dalších případech. Například na daňový bonus má nárok ten daňový poplatník, jenž má příjem ze zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo pronájmu za rok vyšší než šestinásobek minimální mzdy platné k 1. lednu daného roku. Pro obdržení daňového bonusu za rok 2016 bude tedy nutné mít příjem nad 59 400 Kč, za letošní rok postačí příjem ve výši 55 200 Kč. Významná je i výše minimální mzdy v souvislosti s osvobozením od daně z příjmu. Od daně z příjmu fyzických osob je osvobozena obdržená dávka nemocenské nebo starobního důchodu za kalendářní rok do 36násobku minimální mzdy, za rok 2016 to tedy bude částka do 356 400 Kč.
Neplacené volno
Někdy v praxi dochází k situaci, že zaměstnanec potřebuje čerpat neplacené volno. Na čerpání neplaceného volna není až na pár výjimek právní nárok a zaměstnavatel s ním musí souhlasit. Daň z příjmu fyzických osob se během neplaceného volna neplatí, stejně tak ani sociální pojištění, protože zaměstnanec nemá zdanitelný příjem. Zdravotní pojištění však musí být placeno vždy a během neplaceného volna je vyměřovacím základem právě minimální mzda. Zdravotní pojištění musí odvést na účet příslušné zdravotní pojišťovny zaměstnavatel, přičemž při poskytnutém neplaceném volnu bude minimální vyměřovací základ za daný měsíc poměrně snížen a pojistné bude uhrazeno pouze z dosaženého příjmu. Pokud by byl dosažený příjem nižší než minimální vyměřovací základ, musí zaměstnanec (prostřednictvím zaměstnavatele) uhradit pojistné z dosaženého příjmu plus pojistné vypočtené z rozdílu skutečného a poměrně sníženého minimálního vyměřovacího základu. Souhrnná sazba zdravotního pojištění činí 13,5 % z dosaženého vyměřovacího základu. Za celý měsíc neplaceného volna, není-li zaměstnanec současně státním pojištěncem (například žena pečující o jedno dítě do 7 let nebo dvě děti do 15 let), tudíž musí být v roce 2016 zaplaceno zdravotní pojištění ve výši 1 337 Kč. „Měsíčně budou na zdravotním pojištění v roce 2016 platit za každý měsíc 1 337 Kč i osoby bez zdanitelných příjmů, což jsou například občané vyřazení z evidence na úřadu práce, studenti starší 26 let či lidé žijící pouze z pasivních příjmů,“ dodává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Přivýdělek během evidence na úřadu práce
Během doby evidence na úřadu práce je možné si přivydělat. Takový přivýdělek ovšem nesmí přesáhnout polovinu minimální mzdy, nenáleží při něm podpora v nezaměstnanosti a výkon takové práce je nutné ihned úřadu oznámit. V roce 2015 činí limit pro přivýdělek – třeba formou brigády na dohodu o provedení práce – 4 600 Kč, v roce 2016 to bude již 4 950 Kč. Během evidence na úřadu práce si přivydělávají zejména ti uchazeči, kteří již nemají nárok na podporu, neboť délka podpůrčí doby u podpory v nezaměstnanosti je legislativou omezena.
