Proč bude horší výpočet důchodu?
štítek Penze čtení na 2 minuty | přečteno 1×
Výpočet důchodu ovlivňuje celý průběh pojištění. Na výši důchodu nemá vliv pouze několik posledních let před odchodem do důchodu. Samotný výpočet důchodu je složitý, neboť ho ovlivňuje zápočet náhradních dob pojištění, vyloučených dob pojištění a přepočet všech příjmů na průměrnou mzdu za odpracované roky. Čtyřicátníci by měli počítat s nižším státním důchodem.
Vzhledem k ekonomickým a demografickým změnám nebudou moci vyspělé státy zachovat v budoucnu stávající poměr mezi státním důchodem a průměrnou mzdou v národním hospodářství. Výpočet státního důchodu bude méně výhodný. A to nejenom z důvodu případné změny výpočtové formule, ale i změnou některých parametrů ovlivňujících výši vstupních údajů pro výpočet důchodu.
Související
Na čem závisí výše důchodu?
V Česku vstupují do výpočtové formule důchodu dva základní údaje, kterými jsou získaná doba pojištění v celých ukončených letech a průměrná mzda za odpracované roky (neboli osobní vyměřovací základ). Čím vyšší jsou tyto dva údaje, tím vyšší je měsíční starobní důchod. Samotná výpočtová formule se každoročně mění, neboť se mění např. koeficienty pro přepočet dřívějších výdělků, redukční hranice… Vliv na nastavení konkrétních parametrů má vývoj průměrné mzdy v národním hospodářství a míra inflace.
Omezení náhradní dob pojištění
Do doby pojištění se započítávají nejenom odpracované roky, ale i náhradní doby pojištění. Přitom v posledních letech došlo k několika změnám, které negativním způsobem ovlivňují celkovou dobu pojištění. Např. od roku 2010 se již nezapočítává jako náhradní doba pojištění doba studia, dnešní vysokoškoláci mohou tedy získat z důvodu nezapočítání doby studia dobu pojištění nižší o několik let. Evidence na úřadu práce od roku 1996 se započítává pro důchodové účely pouze omezeně. Zápočet některých náhradních dob pojištění se snížil během let ze 100 % na 80 %.
Průměrná mzda se počítá ze všech příjmů
Osobní vyměřovací základ neboli průměrná mzda za odpracované roky se bude dnešním čtyřicátníkům počítat od roku 1986, což zjednodušeně řečeno znamená, že na výši důchodu bude mít vliv již výše první výplaty. V praxi jsou přitom v prvních letech zpravidla nejnižší mzdy, neboť absolventi nemají potřebnou praxi a zaměstnavatelé jim zvyšují mzdu až po určité době. Jestliže současný čtyřicátník začal pracovat např. v roce 1998 a do té doby studoval, tak se mu budou samozřejmě hodnotit až příjmy od roku 1998. Dle současné legislativy se budou tedy hodnotit všechny příjmy během produktivního života.
Další články k tématu Čtyřicátníci a důchod
