Jak neplatit daň ve dvou zemích?
štítek Daně čtení na 3 minuty
Nejenom osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), ale i zaměstnanci mohou mít během roku příjmy z Česka a zahraničí. Jak postupovat, když je daň z příjmu zaplacena (sražena) již v zahraničí a přitom musíme podat v Česku daňové přiznání?
Kdo má v Česku bydliště nebo se zde zdržuje alespoň 183 dní v roce, tak je pro daňové účely placení daně z příjmu fyzických osob považován za daňového rezidenta a musí tedy v daňovém přiznání k dani z příjmu uvést příjmy plynoucí z Česka i příjmy plynoucí ze zahraničí.
Související
Ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění se problematice zdanění mezd a platů zpravidla věnují články smlouvy č. 14 až 16.
Daň zaplacenou v zahraničí je nutné prokázat
S většinou zemí má Česko uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Když je následně zaplacená daň v zahraničí doložena, tak není příjem zdaněn dvakrát. Zápočet zaplacené daně lze však použít maximálně do výše vzniklé daňové povinnosti v Česku. Daň zaplacená v zahraničí musí být přitom prokázána potvrzením zahraničního finančního úřadu. V některých případech lze zaplacenou daň prokázat potvrzením plátce příjmů nebo depozitáře o sražení daně. Pro vyloučení dvojího zdanění se používají různé metody. Závisí vždy na konkrétní smlouvě s danou zemí.
Nejčastější daňové metody
V praxi se používají nejčastěji dvě metody zamezující dvojímu zdanění, metoda zápočtu a metoda vynětí. U metody zápočtu daně je základem daně součet příjmů z Česka a ze zahraničí. Vypočtená daňová povinnost se následně sníží o zaplacenou daň v zahraničí. U metody vynětí je daňovým základem pouze příjem z Česka a příjmy ze zahraničí jsou vyňaty. V daňovém přiznání je nutné příjmy ze zahraničí přepočítat na české koruny. Není přitom rozhodující, zdali se jedná o příjmy ze zaměstnaneckého poměru nebo o příjmy plynoucí ze samostatné výdělečné činnosti. Jednotný kurz pro přepočet se stanovuje v souladu s ustanovením zákona o daně z příjmu (§ 38).
Zdanění cizinců v Česku
V Česku musí být všichni pracující cizinci (tedy občané mimo země EU) sociálně a zdravotně pojištěni, musí odvádět z hrubé mzdy povinné pojistné. Jestliže je cizinec zaměstnán pouze u českého zaměstnavatele, tak je v Česku nemocensky pojištěn za stejných podmínek jako čeští občané. To znamená, že zaměstnavatel musí u tohoto zaměstnance standardně plnit všechny oznamovací povinnosti vůči OSSZ a za tohoto zaměstnance odvádět nemocenské a důchodové pojištění. Stejná je i situace u zdravotního pojištění. Cizinec bez trvalého pobytu v Česku je považován za zaměstnance a je účasten na zdravotním pojištění. Zaměstnavatel opět musí plnit všechny zákonné povinnosti a platit za zaměstnance zdravotní pojištění. Občané, kteří mají na území Česka bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí z Česka, tak ze zahraničí. Dále platí, že občané, kteří se v Česku obvykle zdržují alespoň 183 dní v roce, a to souvisle nebo v několika obdobích, mají povinnost v Česku zdanit příjmy z území Česka i ze zahraničí. Tento postup je obdobný ve většině vyspalých zemí světa. Proto i cizinci odvádí ze svého příjmu daň z příjmu fyzických osob a podepíší u svého zaměstnavatele „Prohlášení k dani z příjmu“.
Další články k tématu Cestování za prací
