Kdy se jedná o "švarcsystém"?
čtení na 2 minuty
Některé firmy chtějí ušetřit na povinných odvodech a nabízejí pracovníkům práci na živnostenský list. Pro některé občany je práce na živnostenský list atraktivní z důvodu nižšího zdanění. Jestli však nejsou splněny znaky vlastní samostatné výdělečné činnosti a je prokázán „švarcsystém“, tak se takové jednání prodraží z důvodu finančních pokut oběma stranám.
Kdy jsou splněny základní znaky samostatné výdělečné činnosti? Musí se jednat o soustavnou činnost provozovanou samostatně pod vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Když nejsou tyto znaky splněny, tak se nejedná o vlastní samostatnou výdělečnou činnost. Takové pracovní činnosti nemohou být fakturovány a pro tyto případy musí být vždy uzavřen standardní pracovní poměr. V opačném případě hrozí vysoké pokuty.
Související
Proč ušetří zaměstnavatel při výkonu práce na fakturu?
Pro zaměstnavatele je výhodné, když za danou pracovní činnost platí fakturu a neplatí mzdu zaměstnanci. Proč? Za zaměstnance je zaměstnavatel povinen platit sociální pojištění (25 % z hrubé mzdy) a zdravotní pojištění (9 % z hrubé mzdy). Dále musí zaměstnavatel zaměstnanci proplácet dovolenou, v případě nemoci platit po dobu prvních dvou týdnů (od 4. dne pracovní neschopnosti) náhradu mzdy a poskytovat mu pracovní pomůcky a zajišťovat odpovídající pracovní prostředí. Když je však některá činnost vykonávána na fakturu, tak nemá s danou činnosti zaměstnavatel spojenu žádnou vlastní odpovědnost. Navíc ušetří. Pro firmy je tak pro některé činnosti výhodnější, když je vykonává pro ně živnostník, než když dané činnosti vykonává jejich zaměstnanec.
Kdy se jedná o švarcsystém?
Jestliže pracovník nejdříve pracoval pro zaměstnavatele na pracovní smlouvu a potom se dohodl zaměstnavatel se zaměstnancem, že bude výhodnější, když danou činnost bude zaměstnanec vykonávat již jako živnostník, potom se jedná o „švarcsystém“. Za prokázání „švarcsystému“ hrozí zaměstnavateli pokuta od kontrolních úřadů od 250 tisíc až do 10 mil Kč. Pokutu však může obdržet i OSVČ, která danou činnost vykonávala, a to až do výše 100 tisíc Kč.
Aby se v praxi nejednalo o „švarcsystém“, tak je nutné, aby byly splněny podmínky pro provozování vlastní samostatné výdělečné činnosti.
Standardně je tedy nutné, aby OSVČ v daném měsíci vykonávala činnost pro více zákazníků. Nelze tedy pracovat pouze pro jednoho zaměstnavatele jako je tomu v zaměstnaneckém poměru. Všechny činnosti musí OSVČ vykonávat samostatně a na vlastní odpovědnost. Není tedy možné být hlídán a kontrolován jako zaměstnanec a dodržovat každodenní pokyny. Mezi dodavatelem a odběratelem nejsou vztahy nadřízenosti a podřízenosti jako je tomu v případě zaměstnavatele a zaměstnance. Veškeré činnosti si tedy musí OSVČ sama řídit. Organizace práce, doba výkonu práce, volba pracovních postupů a pracovní pomůcky, to vše je záležitost OSVČ. Všechny činnosti jsou vykonávány jménem OSVČ nikoliv pod jménem zaměstnavatele.
Další články k tématu Nelegální práce
