Proč má Francie nižší rating o jeden stupeň ?

štítky Politika Stalo se čtení na 2 minuty

foto: freeimages.com, ilustrační fotografie

Největší světová ratingová agentura S&P snížila hodnocení Francie o jeden stupeň na AA z AA+. Americká agentura vyčítá kabinetu premiéra Françoise Hollanda vysokou nezaměstnanost a pomalé prosazování strukturálních reforem, což má za následek i nižší růst hospodářství země galského kohouta.

Ten očekává francouzský ministr financí Pierre Moscovici pro letošní rok jen desetinu procenta a pro příští rok 0,9 procenta, což bude mít za následek nesplnění maastrichtského kritéria předepisujícího deficit vládního rozpočtu ve výši 3 procent HDP. Ten by příští rok měl být o 0,6 procent HDP vyšší. Příčin francouzského bolehlavu je více: drahá cena práce – zejména v průmyslové oblasti, válka francouzského premiéra s bohatými a zahraničními investory a velikost francouzského veřejného sektoru.

Francie má zákonem stanovenou minimální mzdu ve výši 9,43 EUR na hodinu, což řadí Francii k zemím s nejvyšší minimální mzdou v Evropě a což je rovněž o 80 procent více než federální minimální mzda ve Spojených státech (7,25 USD= 5,43 EUR). Vysoká minimální mzda způsobuje i vyšší nezaměstnanost mezi rizikovými skupinami, jako jsou mladí bez praxe či lidé s nižším vzděláním. Nezaměstnanost mezi mladými do 25 let dosahuje ve Francii 25,4 procenta podle Eurostatu. Vysoké odvody zaměstnavatelů a nemožnost pružnějších forem práce jsou dalšími faktory.

Francouzský premiér nalákal nízkopříjmové voliče na 75 procentní daně pro bohaté, což mělo za následek odliv bohatých francouzských občanů do zahraničí. Nejbohatší Francouz, Bernard Arnault se například odstěhoval do Belgie. Minimálně za kontroverzní pak lze označit návrh zákona, který by pokutoval podnikatele, kteří zavřou ve Francii pracovní místa. Takovéto návrhy sníží zájem zahraničních investorů o otevření nových závodů ve Francii.

Další bolístkou francouzského hospodářství je velikost státního sektoru. Francouzský veřejný sektor přerozdělil v loňském roce 56,6 procent výstupu hospodářství, což Francii řadí na druhou příčku v Evropské unii společně s Finskem (po Dánsku). Třetina výstupu francouzské ekonomiky padne na sociální výdaje, což je nejvíce ze zemí OECD.

Francouzský prezident zatím neprokázal, že bude schopen prosadit takové reformy, které druhou největší ekonomiku eurozóny nastartují. Nevěří mu ani Francouzi. Podle posledního průzkumu veřejného mínění mu věří pouze 23 procent z nich.

Francouzská ekonomika by potřebovala strukturální reformy zejména v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky, které se setkají s odporem veřejnosti, zejména socialistických voličů. Podle toho, jak se projevila zkušenost Švédska na začátku devadesátých let a Německa v polovině minulé dekády, nemá Francie jinou možnost. Navíc nemůže použít ani devalvaci měny, která pomohla Švédům.

Vojtěch Železný

Portfolio Manager

Conseq Investment Management, a. s.

Tiskové oddělení Dům financí

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí