Strašák družstevních záložen
štítek Spoření čtení na 2 minuty
Pokud byste srovnali výši úrokových sazeb na termínovaných účtech u bank a družstevních záložen, pak byste snadno dospěli k závěru, že zde vévodí právě družstevní záložny. I přesto se termínované vklady nabízené družstevními záložnami netěší takové oblibě ze strany klientů, jako je tomu u nabídky běžných bank.
I přesto, že družstevní záložny nabízí svým klientům, respektive podílníkům, vyšší zhodnocení, řada klientů upřednostní některou z bank. Otázkou zní, proč tomu tak je. Nejprve si však řekněme, co to družstevní záložny jsou.
Související
Družstevní záložna, označována také jako spořitelní družstvo či kampelička, je družstvo zaměřující se především na přijímání vkladů a poskytování úvěrů. Služby jsou poskytovány výhradně členům družstva. Chcete-li tedy využít nějaký produkt nabízený družstevní záložnou, musíte se stát členem daného družstva. V praxi to znamená dojít u většiny záložen na pobočku a složit členský vklad, popřípadě zaplatit zápisné či vstupní vklad. Bohužel síť poboček není příliš rozsáhlá a ve většině případů najdete pobočku dané spořitelny pouze v několika málo městech. Tuto překážku se snaží družstva odbourat díky online komunikaci s klientem, kdy prostřednictvím webových stránek můžete požádat o členství, či si rovnou založit vámi vybraný produkt. Stejně jako v případě bank, i zde dochází k podpisu smlouvy o běžném, popřípadě vkladovém účtu. Členské vklady vás nemusí také děsit. Mohou se pohybovat už od jedné koruny. Po složení vkladu můžete již naplno využívat služeb dané družstevní záložny.
Jelikož se stává řádným členem družstva, můžete využívat určitých výhod vyplývajících ze stanov. Mezi tyto výhody patří právo na informace o hospodaření záložny. Dále je to právo účastnit se členských schůzí, kde můžete klást přímé dotazy na nejvyšší představitele družstva.
Zdá se tedy, že být členem spořitelního družstva má své výhody a navíc můžete získat zajímavé zhodnocení na svých vkladech. Proč tedy lidé více preferují bankovní vklady? Důvodem může být strach.
Spořitelní družstva mají na českém území dlouholetou tradici. K jejímu porušení došlo jednak v průběhu druhé světové války, jednak po komunistickém převratu v roce 1948. K znovu obnovení tradice dochází až v devadesátých letech. Bohužel právě vývoj v devadesátých letech nejspíše nemalou měrou přispěl v oslabení důvěry ve fungování družstevních záložen, kdy se valná většina z nich ocitla v likvidaci nebo konkursu. Poškození členové družstev se dočkali náhrad pouze části svých vkladů. Není tedy divu, že si lidé o družstevních záložnách vytvořili ne příliš dobré mínění.
Družstevní záložny, vědomy si tohoto faktu, začaly pracovat na zlepšení svého obrazu. Byla založena Asociace družstevních záložen, jejímž cílem je společný postup záložen v prosazování svých zájmů. Ze strany státu došlo ke zpřísnění podmínek pro založení a činnost kampeliček na území ČR, díky čemuž došlo k redukci počtu záložen. V roce 1999 jich na našem území působil rekordní počet více jak 120. K dalšímu zpřísnění následně došlo po vstupu do EU.
Situace družstevních záložen se stabilizovala. Nyní se soustředí na rozvoj svého podnikání. Dá se říci, že přirozenou cestou je následná transformace záložny na banku. Takovýto proces absolvovala v roce 2010 současná Fio banka. Nyní se očekává, zda o bankovní licenci požádá i některá další ze záložen.
Další články k tématu Termínované vklady
