Jaké platím daně ze mzdy?
štítky Daně Osobní finance Zaměstnání čtení na 3 minuty
Přestože při porování čisté mzdy a hrubé mzdy zaměstnance, zvláště když má dvě děti, to vypadá, že zdanění práce je v Česku nízké, není tomu tak. Proč? Důvodem jsou vysoké odvody zaměstnavatele za zaměstnance na povinném pojistném.
V Česku musí zaměstnanci ze své hrubé mzdy odvádět daň z příjmu fyzických osob, sociální a zdravotní pojištění. U daně a pojistného existuje rozdíl při výpočtu. Daň z příjmu lze snížit při využití slev na dani, povinné pojistné nikoliv.
Související
Během roku může zaměstnanec uplatnit při výpočtu měsíční čisté mzdy pouze základní slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na děti, popřípadě slevu na studenta nebo invaliditu. Další slevy na dani (např. na manželku s vlastními příjmy do 68 tisíc Kč) a nezdanitelné položky (např. odpočet úroků, snížení základu daně o zaplacené příspěvky na penzijním připojištění a životním pojištění), lze uplatnit pouze jedenkrát za rok při ročním zúčtování, které provádí za zaměstnance zaměstnavatele nebo při podání daňového přiznání.
Praktický příklad
Pan Novák má hrubou mzdu 25 000 Kč. Má dceru, na kterou uplatňuje daňové zvýhodnění. Daňové zvýhodnění činí 1 117 Kč měsíčně. Vypočítáme si tedy čistou mzdu, kterou dostane zaměstnanec Novák od svého zaměstnavatele, na bankovní účet. Za výpočet daně z příjmu a povinného pojistného a odvod těchto částek je zodpovědný zaměstnavatel pana Nováka.
- Hrubá mzda 25 000 Kč
- Sociální pojištění 1 625 Kč (25 000 Kč × 6,5 %)
- Zdravotní pojištění 1 125 Kč (25 000 Kč × 4,5 %)
- Superhrubá mzda 33 500 Kč (25 000 Kč × 1,34, zaokrouhleno na sta nahoru)
- Daň z příjmu 5 025 Kč (33 500 Kč × 15 %)
- Slevy na poplatníka 2 070 Kč
- Daňové zvýhodnění 1 117 Kč
- Záloha na daň z příjmu 1 838 Kč (5 025 Kč – 2 070 Kč – 1 117 Kč)
- Čistá mzda 20 412 Kč (25 000 Kč – 1 625 Kč – 1 125 Kč – 1 838 Kč)
Čístá mzda pana Nováka dosahuje 81,65 %, což je při mezinárodním srovnání příznivé. Nemůžeme však říci, že zdanění práce dosahuje 18,35 %. Je nutné totiž započítat i povinné pojistné placené zaměstnavatelem.
Zaměstnavatel pana Nováka má mzdové náklady 33 500 Kč. Jestli 8 500 Kč, které platí na povinném pojistném OSSZ a příslušné zdravotní pojišťovně, zaplatí uvedeným institucím nebo panu Novákovi je pro výpočet firemního zisku jedno. Nižší povinné odvody za zaměstnance by tedy zvýšily čistou mzdu zaměstnance Nováka. Při stejných mzdových nákladech by obdržel pan Novák více na svůj bankovní účet.
- Správné je tedy říci, že zdanění práce u pana Nováka dosahuje 39,1 % (20 412 Kč: 33 500 Kč).
- Kdyby měl pan Novák dvě děti, tak by jeho zdanění práce bylo 35,7 % (21 529 Kč: 33 500 Kč).
- Kdyby měl pan Novák tři děti, tak by jeho zdanění práce bylo 32,4 % (22 646 Kč: 33 500 Kč).
- Jestliže by pan Novák neměl děti, tak by jeho zdanění práce bylo naopak vyšší 42,4 % (19 295 Kč: 33 500 Kč).
Vysoké odvody placené zaměstnavatelem
V Česku jsou vysoké odvody na sociálním a zdravotním pojištění placené zaměstnavatelem (celkem 34 %). Zaměstnanec s hrubou mzdou 25 000 Kč, tak „stojí“ zaměstnavatele 33 500 Kč. Celkové zdanění práce, tedy včetně povinných odvodů zaměstnavatele, je v Česku při evropském srovnání mírně nadprůměrné.
V praxi tak 25 000 Kč znamená 33 500 Kč. Někteří zaměstnanci si stále neuvědomují, jak skutečně vysoké daně ze své mzdy státu odvádí. Sociální a zdravotní pojištění zaplacené zaměstnavatelem nepovažují za svůj ušlý příjem. Skutečnost je však jiná, jak jsme si ukázali na praktickém příkladu
Nelze tedy porovávnávat míru zdanění pouze dle sazby daně z příjmu fyzických osob. Správné je porovnávát celkové zdanění práce (tj. včetně odvodů na pojistném).
Další články k tématu Mzdy pod lupou
