Chcete brát důchod 20.000 Kč měsíčně? Máme pro Vás návod. Část třetí
štítky Osobní finance Penze Spoření čtení na 2 minuty
Deflace je, když ceny klesají. Každý, kdo v posledních letech nakupoval elektroniku, deflaci důvěrně zná. Ceny počítačů neustále klesají za zvyšování výkonu. Podobným vývojem prošly i digitální fotoaparáty a spotřební elektronika tento obchodní model také převzala. Zákazníci vědí, že když si chvíli počkají, dostanou novější model levněji a bude toho umět víc, všichni jsou spokojeni, výrobci i zákazníci, tak proč se centrální banky bojí deflace jako čert kříže? Čím je deflace tak nebezpečná?
Oficiálním důvodem je to, že když nastane deflace, lidé přestanou utrácet. Když máte na výběr koupit dnes, nebo počkat a pak koupit levněji, volíte počkat. Nikdo přeci není blázen, aby vydával peníze za něco, když to samé po nějaké době koupí levněji. Toto vysvětlení však pomíjí otázku, proč to ve sféře elektroniky funguje. Skutečným důvodem je, že deflace je extrémně nebezpečná pro dlužníky a největšími dlužníky jsou státy.
Související
Na rozdíl od normálních dlužníků, kterým nezbývá než se modlit, nebo bankrotovat, stát může deflaci zažehnávat tištěním nových peněz a v případě nutnosti, jak je známo z dnes již slavného projevu Bena Bernankeho, současného guvernéra FEDu, „budeme shazovat peníze, bude-li třeba, i z vrtulníků“.
Nebezpečnost deflace pro dlužníky si můžeme ukázat na příkladu realit. Rozhodnete si pořídit dům, sjednáte hypotéku a zakoupíte dům v ceně několika milionů korun. Splácíte hypotéku a najednou přijde krize a reality v dané lokalitě ztratí 30 – 50% své hodnoty. Vaše půjčka se však nezmění a zůstane pořád stejná. Stále musíte splatit celou výši své půjčky. Může se lehce stát, že hodnota vašeho domu po pěti letech splácení hypotéky bude nižší než částka, kterou je nutné ještě splatit. Stejný problém vám nastane, když jste kupříkladu Maďar, vezmete si půjčku ve švýcarských francích a následně vám forint devalvuje. Plat dostáváte ve forintech a za ty si nyní pořídíte dramaticky menší množství švýcarských franků, než v době uzavření půjčky. Půjčku však splatit musíte, a je jedno, že na to nemáte.
Pokud jste Řecko, čelíte úplně stejnému problému. Vypůjčili jste si tolik peněz, že vám už nikdo nechce půjčovat a vaše příjmy nestačí ani na splácení úroků. Jedinou možností, která je společná pro všechny výše uvedené případy, je přijít o všechen majetek, vyhlásit bankrot a dožít někde pod mostem.
Ve chvíli, kdy nastane deflace, nemá stát žádné páky k tomu, aby mohl deflaci zvládat. Inflaci zvládat umí. Když roste inflace je řešením zvýšit úrokovou míru, ale shodnou vlastností všech úroků je, že neklesají pod nulu. Platit někomu za to, že si od vás půjčuje peníze je nesmysl. Tedy pokud nejste Německo. V případě německých státních dluhopisů byl o ně takový zájem, že investoři nabízeli záporný úrok. Byli ochotni platit za to, že jim Německo prodá svoje dluhopisy. Tito investoři spekulovali na to, že euro, jako společná měna zkrachuje, přičemž německé dluhopisy si svoji hodnotu udrží.
To je však výjimka z pravidla. Jakmile nastane deflace, udělá stát všechno pro to, aby ji odstranil, a to lze udělat velmi jednoduše tím, že se budou tak dlouho tisknout nové peníze, až to vyvolá inflaci.
…
Vladimír Vaner
