Tripartita se neshodla na možnosti připlácení ve zdravotnictví

štítek Stalo se čtení na 3 minuty

Tripartita se dnes neshodla na tom, za co by si lidé měli připlácet ve zdravotnictví a jak by se měla stanovit standardní péče placená ze zdravotního pojištění. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Se stanovením standardů a možností připlácení za nadstandard počítá novela o veřejném zdravotním pojištění. Ta je součástí zdravotnické reformy. Odbory k ní mají výhrady.

„My jsme odmítli dost zásadním způsobem reformu zdravotnictví,“ řekl po jednání předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadil. Podle něj by mělo být prioritou získání zdrojů, aby se dalo zdravotnictví lépe financovat. Úspory se nyní prý dělají na úkor pacientů.

Spory kolem novely se vedou hlavně o paragraf s číslem 13, který má v normě o zdravotním pojištění připlácení umožnit. „My navrhujeme průlom do tohoto paragrafu. Je to po 20 letech naprosto klíčová záležitost otevírající reformu zdravotnictví,“ řekl dnes ministr.

Podle něj není cílem změny rozšířit připlácení a jen dostat do zdravotnictví víc peněz, ale nastavit stejné poskytování péče pro všechny. Odpadly by tak „výstřelky, kdy lékaři z dobré vůle či pod nátlakem pacientů“ volí třeba dražší zdravotnické materiály nebo operaci robotem, i když to v daném případě není nutné, dodal ministr.

Odbory mají výhrady hlavně k vymezení toho, co je vlastně standardní péče a na co má mít pacient nárok ze zdravotního pojištění. „My jsme měli základní výhrady k tomu, že se v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění otevírá možnost připlácet si na jinou zdravotní péči, než na jakou jsme zvyklí,“ řekla předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. Vznikly by tak podle ní dvě kategorie pacientů. Ti, kteří budou mít peníze, aby si připlatili na nejmodernější léčbu, a ti druzí.

Standardem má být podle plánu ministerstva současný seznam výkonů, tedy vyhláška. Tu by si ale podle odborů každé zdravotnické zařízení mohlo vyložit jinak, takže někde by třeba léčbu uhradila pojišťovna a jinde by si ji pacient musel platit. Odbory tvrdí, že nemocnice by si mohly stanovit i vlastní ceník. „Jedna nemocnice by například mohla chtít za totální endoprotézu 50.000 a druhá 100.000,“ míní Žitníková.

Chybí jí v novele i stanovení, že to, co se nyní hradí, se bude plně platit z pojištění i v budoucnu. „Ani v zemích, které jsou daleko bohatší než my, se ta péče neposkytuje takovým bezbřehým způsobem… raději je lepší říci: nemáme úplně na všechno, péče se musí omezit na tom standardu, který dnes považujeme za rozumný, a na cokoliv, co by bylo nad něj, by se připlácelo,“ podotkl ministr.

Dnešní jednání přineslo podle Žitníkové alespoň ministrův příslib, že by se rozsah nehrazené péče měl sice do budoucna změnit, ale že to, co je v současnosti v sazebníku, se bude hradit i do budoucna – kromě robotických operací. Heger uvedl, že ministerstvo odborům v některých věcech už vyšlo vstříc. Zdravotnická zařízení by tak v budoucnu neměla ty, kteří si připlatí, upřednostňovat.

O detailech paragrafu 13 budou zástupci ministerstva zdravotnictví s odboráři jednat ještě příští týden. Heger počítá s tím, že ani poté odborová centrála ale nebude spokojena a plná shoda nenastane. Vláda by podle ministra mohla reformní novelu projednat začátkem února. Poté by zákon dostal parlament.

Kromě připlácení na zdravotnictví byla dnes na programu tripartity i důchodová reforma. Vize odborů a ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka se přitom značně liší.

ČTK

Reklama

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Reklama

Populární na Dům financí