Efekt záchranných plánů EU na trzích již definitivně vyprchal
štítek Stalo se přečtete do minuty
Efekt záchranného plánu pro silně zadlužené Řecko a příslib zpřísnění unijních rozpočtových pravidel ze summitu EU, který se uskutečnil 7. května, na finančních trzích již definitivně vyprchal. Píše o tom deník Libération, který porovnává ceny takzvaných Credit Default Swapů (CDS), tedy finančních produktů, jejichž prostřednictvím je v podstatě možné sázet na bankrot jednotlivých zemí.
Ceny CDS se v současnosti vrátily na úrovně z počátku května, a daly tak zapravdu skeptikům, kteří již od počátku považovali podobné záchranné plány za zbytečné a neefektivní. Ceny CDS v případě pětiletých dluhopisů u Řecka činí 721 bazických bodů, u Portugalska 345 bp, Irska 260 bp, Španělska 247 bp a Itálie 234 bp. Tyto země přitom patří do skupiny nazývané jako PIIGS, a patří mezi nejrizikovější státy eurozóny, přičemž se potýkají nejen s velkými dluhy, ale i s malou konkurenceschopností vlastního hospodářství.
Čím vyšší je cena CDS, tím vyšší je i pravděpodobnost, že dotyčná země zbankrotuje. „Efekt evropského plánu se v podstatě vytratil,“ uvedl francouzský deník. Zároveň cituje nejmenovaného londýnského obchodníka, podle nějž se důvěra v eurozónu na trzích rozhodně neposílila. Na této situaci má prý hlavní podíl viny „kakofonie“ evropských vlád a promítá se i kritika německých bankéřů shromážděných kolem šéfa německé Bundesbank Axela Webera.
Německo mimo jiné trvá na tom, aby země, které budou čerpat pomoc z nedávno schváleného garančního fondu eurozóny, v němž má být shromážděno až 750 miliard eur, získaly úvěry s úrokem, který bude odpovídat běžné tržní sazbě na trzích. Jiné země ovšem usilují o to, aby si půjčovaly za průměrnou sazbu na trzích v eurozoné, jinak by taková pomoc prý neměla smysl.
