Průměrná mzda vzrostla na 22.992 Kč
štítek Stalo se čtení na 3 minuty
Průměrná mzda v Česku v letošním 2. čtvrtletí proti stejnému období loni vzrostla o 622 korun na 22.992 Kč. Meziročně se tak zvýšila o 2,8 procenta.
V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 537 korun (2,4 procenta) na 22 842 Kč, reálná mzda vzrostla o 1,0 procenta. V nepodnikatelské sféře byl růst mezd vyšší, průměrná mzda se zvýšila o 971 Kč (4,3 procenta) na 23.661 Kč, reálná mzda vzrostla o 2,9 procenta, informoval Český statistický úřad.
V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 537 korun (2,4 procenta) na 22 842 Kč, reálná mzda vzrostla o rovné procento. V nepodnikatelské sféře byl růst mezd vyšší, průměrná mzda stoupla o 971 Kč (4,3 procenta) na 23.661 Kč, reálná mzda vzrostla o 2,9 procenta.
Čísla za první půlrok podle analytika ČSOB Petra Dufka jasně naznačují, že letošní rok bude z hlediska vývoje nominálních mezd nejslabším v historii. „Reálně sice situace nevypadá tak zle, avšak stále platí, že na průměrnou mzdu nedosáhne velká část zaměstnanců. Rovněž se dá souhlasit i s tím, že statistiku vychyluje k lepším výsledkům propouštění zaměstnanců s nižšími mzdami. Skutečnost je proto možná o něco horší než naznačují letošní čísla,“ uvedl.
ČSÚ od prvního čtvrtletí 2009 zveřejňuje čísla o průměrných mzdách podle nového konceptu, který zahrnuje všechny zaměstnance a celé národní hospodářství. Starší údaj podle původních výpočtů zahrnoval firmy zaměstnávající více než 20 zaměstnanců. Průměrná nominální mzda na fyzické osoby, bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců, podle dřívější metodiky vzrostla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 2,5 procenta.
Podle nové metodiky průměrná nominální mzda od dubna do konce června poklesla o 7,5 procenta v odvětví těžba a dobývání. Nízký relativní růst nominálních mezd statistici zaznamenali ve velkoobchodě a maloobchodě, u oprav a údržby motorových vozidel a v odvětví profesní, vědecké a technické činnosti.
Naopak nejvýraznější růst mezd vykázala oblast zdravotní a sociální péče, o 7,6 procenta. Ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu platy vzrostly o 6,4 procenta a ve vzdělávání o 5,4 procenta. Nejvyšší nominální mzda v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví byla zhruba 3,4krát vyšší než nominální mzda nejnižší v odvětví ubytování, stravování a pohostinství.
Nominální průměrná mzda v peněžnictví a pojišťovnictví se zvýšila na 49.245 korun. V informačních a komunikačních technologiích vzrostla na 42.338 Kč a ve výrobě energií na 37.305 korun. Nejnižší průměrná mzda byla v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, a to 12.702 korun. Podle ČSÚ ale v tomto odvětví bývá část pracovních příjmů získávána ve formě spropitného. Druhé nejnižší mzdy byly v administrativní a podpůrné činnosti, a to 16.113 korun.
„Celorepublikový mzdový vývoj je ovlivňován především podnikatelskou sférou, neboť její zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než 80 procent. Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře bývá plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově, v závislosti na možnostech státního rozpočtu,“ uvedl ČSÚ.
Obrat k rychlejšímu zvyšování mezd se podle Dufka nedá očekávat ani ve druhé polovině roku. „Spíše naopak. Tempo mezd zůstane s výjimkou veřejného sektoru hodně utlumené,“ odhadl. Doba šetření podle něj nekončí, je zatím ještě jen v prvním poločase.
Zdroj: Finanční noviny
