G20 dá na globální ekonomiku bilion USD
štítek Politika čtení na 3 minuty
Skupina hospodářsky nejvyspělejších zemí světa G20 podpoří globální ekonomiku dalším zhruba bilionem dolarů (asi 20 bilionů Kč). Na závěr summitu G20 to v Londýně řekl britský premiér Gordon Brown. Část peněz, které představují více než sedmnáctinásobek letošního státního rozpočtu Česka, dostane Mezinárodní měnový fond (MMF), část je určena na podporu mezinárodního obchodu.
V plánu je také celková změna finanční architektury, a hlavně větší regulace finančního sektoru.
„Především jsme se vůbec poprvé sešli proto, abychom stanovili pravidla reformy globálního bankovního systému,“ řekl po schůzce Brown. „Je to komplexní soubor opatření, který poprvé přivede stínový bankovní systém, včetně hedgeových fondů, pod globální regulatorní rámec,“ doplnil Brown. K tomu je ale prý nutné stanovit i jednotné účetní standardy. Stejně tak se nové regulace mají vztahovat na ratingové agentury, aby se u nich především předešlo střetu zájmů.
„Výsledky summitu vytvoří prostředí, v němž se bude světová ekonomika pohybovat v následujících letech,“ uvedl český premiér Mirek Topolánek, který byl na schůzce jako představitel předsednické země EU.
Země G20 zvýší kapitál MMF o 500 miliard dolarů, takže fond by měl mít k dispozici trojnásobek dosavadního objemu 250 miliard dolarů. Dalších asi 250 miliard dolarů je určeno na rozšíření programu zvláštních práv čerpání (SDR, Special Drawing Rights) v rámci MMF, na podporu obchodu je vyčleněno rovněž 250 miliard dolarů.
Celkově by tak slíbený bilion dolarů měl připadnout měnovému fondu nebo organizacím ze skupiny Světové banky (SB). Cílem opatření dohodnutých na schůzce G20 je zkrátit nynější recesi světové ekonomiky a zabránit ztrátě dalších pracovních míst.
„Jsme uprostřed bezprecedentní fiskální expanze, která do konce příštího roku zvýší objem finanční injekce do našich ekonomik až na pět bilionů dolarů,“ poznamenal Brown.
Summit přinesl stimuly v podobě injekcím MMF a dalším mezinárodním institucím, ale ne nové přísliby jednotlivých zemí, jak před summitem požadovaly USA nebo Japonsko.
Podle Topolánka byl ale předsummitový rozpor, zda by mělo být „více fiskálních stimulů, nebo více regulace“ umělý. „Vyřešil se ve středu během večeře,“ řekl.
„Budou takové fiskální stimuly, jaké budou potřeba, aby se udržel pacient, tedy světová ekonomika, naživu, aby se umožnila další léčba,“ prohlásil Topolánek.
Podle německé kancléřky Angely Merkelové je výsledek londýnské schůzky solidním kompromisem, pochvalně se vyjadřoval rovněž francouzský prezident Nicolas Sarkozy. „Od dohody z Bretton Woods svět používá anglosaský finanční model. Nechci jej kritizovat, má své výhody. Je ale jasné, že se dnes otočila další stránka,“ řekl Sarkozy.
Britský premiér, pro kterého je úspěšný výsledek summitu důležitý i z vnitropolitického hlediska, při tiskové konferenci zdůrazňoval „historický“ rozměr schůzky. Připomněl ale, že na krizi neexistuje „rychlá léčba“ a že jde o proces, který bude pokračovat na dalším letošním summitu G20. O jeho konání se prý rozhodne během několika dní.
Také podle Topolánka šlo o „průlomové a zásadní jednání“. „Jako zástupce malé země jsem ocenil, že všichni velcí světoví hráči k tomu přistupovali odpovědně a v absolutní shodě,“ řekl Topolánek.
Čína slíbila podpořit měnový fond 40 miliardami dolarů. Brown dnes přislíbil, že se bude jednat o tom, jak zvýšit v rámci fondu hlasovací práva zemí, jako je Čína, aby odrážely jejich příspěvek.
„Jde o jeden z prvních silných závěrů schůzky G20, který je důležitý zejména pro rozvíjející se ekonomiky, kam patří i region střední a východní Evropy včetně Česka,“ reagoval hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Opatření podle něj posiluje šance na vyřešení ekonomických problémů, které nyní nastaly.
Na schůzce se také dohodlo, že skupina G20 přijme společný postup v boji proti takzvaným daňovým rájům. Cílem je obnovit důvěru v globální finanční systém, a zabránit tomu, aby se opakovala současná hluboká krize.
Součástí dnešní dohody je i odhodlání zbavit světové banky takzvaných toxických aktiv. „Budou to velmi rychlá a tvrdá opatření k vyčištění bank, aby všichni získali důvěru v celý systém a banky mohly poskytovat další úvěry,“ řekl český premiér.
Marek míní, že tato opatření míří do budoucna. Zároveň se ale obává, že zvýší motivaci k vytváření jiných typů investičních nástrojů, které budou regulaci obcházet.
Zdroj: Finanční noviny, ČTK
