Past amerických akcií: Umělá inteligence nafukuje zisky, realita cash flow je ale jinde
štítek Investování čtení na 3 minuty | přečteno 157×
Sledování pohybu amerických, a nejen amerických, akcií připomíná v poslední době jízdu na horské dráze. Trhy v rychlém tempu reagují především na výroky Donalda Trumpa. Trump promluví, cena ropy klesne a akcie rostou, nebo naopak. Americký index S&P 500 se přitom oproti začátku roku stále nachází v lehkém záporu. Spolu s nadějí na ukončení konfliktu se tak znovu vynořuje otázka, zda jsou akcie levné, či nikoliv.
Za oponou volatility
Pokusme se v této analýze od aktuálního kontextu oprostit. I přes překvapivé příměří, jež následovalo po velmi vyhrocené rétorice, zatím nebyly uzavřeny finální mírové dohody. Bez nich přetrvává hrozba, že konflikt může kdykoliv znovu vypuknout. Akciové trhy tak mohou i nadále zůstat extrémně volatilní.
Související
Odhlédneme-li však od tohoto faktoru a podíváme se na celkové ocenění indexu, zjistíme, že opatrnější obrázek nabízí ukazatel P/FCF (Price to Free Cash Flow), tedy poměr ceny akcií k volnému cash flow. Ten nesleduje účetní zisk, nýbrž skutečnou hotovost, která firmám zůstává po odečtení investic. U indexu S&P 500 dosahuje v současnosti hodnoty 27,4, což je přibližně o 37 procent více než dlouhodobý průměr. To naznačuje, že americký akciový trh může být ve skutečnosti dražší, než jak napovídá pohled na běžné ukazatele.
Iluze zisků a role umělé inteligence
Nestačí však pouze konstatovat, že je americký trh drahý, důležité je pochopit, proč tomu tak je. Vysoké valuace amerických akcií navíc nejsou dány jen optimismem investorů, ale také skutečností, že současné zisky firem mohou působit silněji, než jaká je jejich reálná hotovostní výkonnost. Důvodem jsou masivní investice do umělé inteligence, které se v účetních ziscích rozpouštějí postupně, zatímco do volného cash flow se promítají okamžitě.
Trh vedle toho podporuje i dlouhodobý růst firemních marží, které se dnes nacházejí výrazně výše než v minulých dekádách. Otázkou ovšem zůstává, nakolik jsou tyto vysoké marže, stejně jako současná úroveň investic do umělé inteligence, dlouhodobě udržitelné. Umělá inteligence tak bude mít ve výsledku poslední slovo. Energetická krize představuje zatěžkávací zkoušku, avšak pokud zůstane izolována od výzev spojených s umělou inteligencí, akciové trhy zůstanou i nadále drahé.
Paradox drahých akcií
Z historických dat vyplývá, že vysoké ohodnocení neznamená bezprostřední pád akcií. Efekt je právě opačný. Drahý trh často sám o sobě způsobuje svůj další samovolný růst. Při pohledu na vysoké ceny mají totiž investoři strach, že jim takzvaně ujede vlak. Bezprostřední krach tak většinou nehrozí. Trhy nefungují jako palačinka, kterou lze ze dne na den lehce překlopit. Medvědí trend se musí na grafech dlouhodobě připravovat.
A právě zde nastává problém. Z dlouhodobé perspektivy, například v horizontu deseti let, představují vysoké valuace riziko, protože dlouhodobě vysoké marže jsou neudržitelné a jednoho dne se budou muset vrátit k realitě. To bývá většinou velmi bolestivý moment. Právě existence těchto dvou rozdílných perspektiv činí současnou situaci pro dnešního investora nesmírně obtížnou. Stáhnout se úplně z akciového trhu nedává smysl, avšak zároveň v něm kvůli riziku propadu nesmí být investor plně exponován. Každý propad trhu již totiž nemusí automaticky končit návratem na předchozí maxima. Investor by si proto měl zároveň odkládat volné prostředky na nové příležitosti, aby byl připraven, jakmile trh vstoupí do své medvědí fáze.
