Kdy nesnižuje podnikatelům spoření na důchod daň z příjmu?

Daňový základ za rok 2024 snižují dle § 15 zákona o dani z příjmu č. 586/1992 Sb. v platném znění vlastní vklady na státem podporované penzijní produkty, kterými jsou: penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a dlouhodobý investiční produkt. Při splnění zákonných podmínek je možné od základu daně odečíst až 48000 Kč.

Související

Podnikatelé a přeplatek na pojistném

Daňový odpočet u „penzijka“

U penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření snižují roční daňový základ za letošní rok vlastní vklady na smlouvu nad 1700 Kč (od července), do konce června se hodnotily vlastní vklady nad 1000 Kč. Důvodem je skutečnost, že do výše uvedených limitů je „penzijko“ podporována formou státního příspěvku. Daňová výhoda tedy náleží až od vyčerpání státní výhody formou státního příspěvku, upraveno v § 15, odstavci 6) zákona o dani z příjmu č. 586/1992 Sb. v platném znění.

Daňový odpočet u dlouhodobého investičního produktu

Na smlouvu o dlouhodobém investičním produktu nenáleží státní příspěvek, proto se pro účely daňového odpočtu hodnotí vlastní vklady na smlouvu v plném rozsahu.

Kdo ušetří 7200 Kč a kdo 11040 Kč?

Při splnění zákonných podmínek snižují vlastní vklady na penzijní smlouvy daňový základ, nesnižují tedy přímo vypočtenou daň z příjmu jako daňové slevy. V praxi to znamená, že daňoví poplatníci s ročním daňovým základem do 1582812 Kč ušetří na dani z příjmu při využití maximálního daňového odpočtu ve výši 48000 Kč částku 7200 Kč (48000 Kč × 15 %) a daňoví poplatníci s ročním daňovým základem nad 1582812 Kč ušetří na dani z příjmu při využití maximálního daňového odpočtu v částce 48000 Kč již 11040 Kč (48000 Kč × 23 %). Důvodem je právě skutečnost, že v Česku jsou dvě sazby daně z příjmu (§ 16 zákona o dani z příjmu č. 586/1992 Sb.), přičemž vyšší 23% sazbě daně z příjmu podléhá daňový základ právě nad 1582812 Kč.

„Paušalisté“ si daň z příjmu nesníží

Osoby samostatně výdělečně činné plnící si své daňové povinnosti dobrovolnou platbou měsíční paušální daně nemohou z důvodu spoření na penzi ve státem podporovaných finančních produktech ušetřit na dani z příjmu. Paušální daň nemůže být již nikterak snížena a je konečná. OSVČ dobrovolně platící paušální daň tedy nevyužijí již žádnou z daňových slev a daňových odpočtů.

Žádná daň z příjmu = žádná úspora

Až do ročního daňového základu ve výši 205600 Kč nevzniká povinnost platit daň z příjmu, neboť každý daňový poplatník má nárok na slevu na poplatníka ve výši 30840 Kč (§ 35ba zákona o dani z příjmu č. 586/1992 Sb.). Uvedené platí pro OSVČ vedoucí účetnictví, daňovou evidenci nebo stanovující výdaje roční výdajovým paušálem. OSVČ s nízkým ziskem tedy již nevyužijí žádný z daňových odpočtů, tedy ani u penzijních smluv. V případě, že je roční daň z příjmu nulová, tak nelze mít nárok na daňový přeplatek nebo vratku z důvodu spoření na důchodu.

Vyšší daňový bonus

OSVČ uplatňující daňové zvýhodnění na děti, kterým náleží nárok na daňový bonus, mohou mít z důvodu spoření na penzi nárok vyšší roční daňový bonus (daňový přeplatek), jak si vypočítáme v příkladu níže.

Praktický výpočet

Podnikatelka Marie má hrubý zisk 350000 Kč a uplatňuje daňové zvýhodnění na dceru a syna. Paní Marie má nárok na roční daňový odpočet z důvodu spoření na penzi v doplňkovém penzijním spoření ve výši 48000 Kč.

Paní Marie má nárok na roční daňový bonus ve výši 23064 Kč, který je jejím daňovým přeplatkem. Bez daňového odpočtu by činil roční daňový bonus (daňový přeplatek) jen 15864 Kč.

Petr Gola