ECB poprvé snížila sazby: jaké budou dopady?
štítek Měnová politika čtení na 2 minuty
Na svém čtvrtečním zasedání se ECB rozhodla po deseti měsících udělat první ústupek a rozvolnit svou měnovou politiku. ECB snížila podle očekávání své sazby o 25 bazických bodů. Nyní základní úroková sazba dosahuje 4,25 %. ECB se zachovala přesně podle očekávání. Stejně tak dopadl i proslov Christine Lagardeové. Podle očekávání jsme se nedozvěděli nic konkrétního.
Těžká ekonomická situace Evropy
Důvod, proč ECB rozhodla své sazby snížit a učinit tak i o něco dříve než americký Fed, je skutečnost, že evropská ekonomika neroste tak solidně jako americká. Podle posledních údajů z Eurostatu celkové evropské HDP dosáhlo růstu 0,3 % v prvním čtvrtletí 2024. Tento růst není žádný zázrak, protože k němu došlo po roce nulového růstu. ECB tak ustoupila tlaku politiků a snížením sazeb podpořila evropskou ekonomiku. Zásadní otázkou je, jaký bude skutečný dopad tohoto symbolického gesta.
Související
Začnou lidé utrácet?
Klasická ekonomická teorie nás učí, že pokud se sníží cena peněz, podpoří to spotřebu. Dostat se k úvěru je tak snazší. První otázkou je tedy, zda snížení o 25 bazických bodů něco konkrétně změní. Jedná se o tak malé snížení, které se v reálné ekonomice moc neodrazí. To vidíme prakticky i u nás, kde sazby klesly mnohem výrazněji než v Evropě, avšak banky podnikající v Česku své podmínky úvěrů rozvolňují velmi pomalu.
Druhou otázkou je, co se stane, kdyby lidé začali znovu utrácet. Kdyby došlo k masivnímu nárůstu spotřeby, protože by si lidé řekli, že restriktivní měnová politika je u konce, projevilo by se to hlavně větší inflací. A právě inflace zůstává i nadále problematická. Ani v Evropě ještě inflace není pod dvouprocentním inflačním cílem.
Obdobný problém najdeme i na realitním trhu. Když klesne úrok na hypotékách a znovu by masivně rostly objemy půjček, tím by se zvětšoval i objem peněz v ekonomice. Nová hypotéka totiž znamená, že vzroste mechanicky i objem peněz v dané ekonomice. Avšak tomuto nárůstu objemu peněz neodpovídá reálný růst HDP. Tyto nové peníze totiž živí především inflaci. A to je důvod, proč v příštích měsících centrální banky nebudou moci své sazby dramaticky snižovat.
