ECB odmítá snižovat úrokové sazby
štítky Investice Měnová politika čtení na 2 minuty
Většina analytiků a komentátorů neočekávala změnu úrokových sazeb na euru, avšak někteří předpokládali, že Christine Lagardeová naznačí alespoň diskuzi o snižování sazeb v Evropě. To se však nestalo. Naopak, Lagardeová si nechala otevřené dveře pro pokračování přísné měnové politiky do konce roku. Co to bude znamenat pro nás?
Sazby bez změny a nižší výhled inflace v eurozóně
Důvodem, proč nikdo neočekával změnu sazeb, je historická závislost ECB na americkém Fedu. Zatím není jasné, kdy Fed zahájí snižování sazeb, a tak ECB nezbývá než vyčkávat. Zároveň je evidentní, že Evropa se nenachází v tak dobré situaci jako USA. Eurostat dokonce pro poslední čtvrtletí roku 2023 počítal s kontrakcí HDP eurozóny o 0,1 %. Naproti tomu v USA můžeme pozorovat stále silný růst HDP, který je natolik silný, že stále tvoří nová pracovní místa. To se o Evropě říci nedá.
Související
Dobrou zprávou je pokles inflace v Evropě. Inflace klesla z lednových 2,8 % na únorových 2,3 %. Argumentem pro ponechání úrokových sazeb na restriktivních úrovních je vysoká jádrová inflace, která dosahuje 3,1 %. To je stále daleko od inflačního cíle 2 %, kterého bychom měli dosáhnout až v roce 2025. Lagardeová tak má prostor držet sazby vysoko, dokud se Fed nerozhodne zahájit snižování sazeb.
První snížení v červnu?
Zároveň z vedení ECB zaznělo, že se nemusí čekat, až inflace klesne trvale pod 2 %. Jinými slovy, nemusí se čekat až na rok 2025. Odborníci se tak shodují, že první pokles sazeb by mohl začít v červnu. Následovat by měla přestávka a dále bychom se měli dočkat pravidelného snižování sazeb o 25 bazických bodů od září do konce roku. Tento scénář se zdá být realistický, na druhou stranu je nutné podotknout, že se jedná pouze o prognózu. Centrální banky nám v posledních dvou letech ukázaly, že jednají především podle vlastního úsudku, nikoliv podle očekávání trhů.
Riziko pro Česko
Rozhodnutí ECB má pro Českou republiku hned několik dopadů. Pokud ČNB nechce dopustit skokové oslabení koruny, bude muset sazby snižovat opatrněji, než se v současnosti očekává. Trh počítá s tím, že na příštím zasedání ČNB dojde ke snížení sazeb o 75 bazických bodů. Vzhledem k ponechaným sazbám na euru by se, ale mohlo jednat o příliš razantní krok. Osobně bych se nedivil, kdyby se ČNB uchýlila pouze ke snížení o 50 bazických bodů. Definitivní odpověď na tuto otázku obdržíme 20. března 2024.
