Jak italská vláda málem spustila další bankovní krizi v Evropě
štítek Měnová politika čtení na 2 minuty
Přišlo to opět jako blesk z čistého nebe. Nikdo nečekal, že v době, kdy se utahují měnové politiky, nastane další úder pro bankovní sektor. Během období restriktivní měnové politiky hrozí bankám dvě hlavní nebezpečí. Prvním je pokles platební disciplíny dlužníků, druhým je pokles cen dluhopisů. Avšak Itálie se rozhodla přidat další zátěž na bedra svým bankám a zavést novou daň z nepřiměřeného zisku.
Italské rozhodnutí
Na posledním zasedání italské vlády před prázdninami padlo rozhodnutí zatížit banky daní ve výši 40 % z jejich nepřiměřených zisků dosažených v roce 2023. Italské banky těží ze zvyšování úrokových sazeb. Mechanismus tohoto zisku je poměrně jednoduchý. S růstem sazeb eura automaticky italské banky zvyšují úroky na svých úvěrech. Na druhou stranu, zhodnocení vkladů nenabízí nebo je minimální. Banky tak těží z celého procesu zvyšování sazeb téměř bez rizika.
Související
Paralela s českým přístupem
Můžeme zde udělat krátkou odbočku k českému přístupu. Česká vláda se rozhodla zdanit banky až poté, co se sazby stabilizovaly. Navíc samotná daň bude zavedena až v roce 2023, kdy jsou sazby stále na stejné úrovni. České banky se tak rozhodly co nejvíce peněz vrátit lidem formou spořicích účtů. Tímto způsobem české banky nejenže nezbohatnou, ale stát také nemá co zdanit.
Rychlý pád akcií a odvolání italského rozhodnutí
Na tuto zprávu samozřejmě negativně zareagoval celý italský bankovní sektor. Dvě největší italské bankovní skupiny na burze zaznamenaly ztráty. Bezprostředně po zveřejnění informace o nové dani akcie Intesa Sanpaola klesly o 8,7 %, zatímco akcie Unicredit oslabily o 5,9 %. Tento pokles bankovního sektoru měl dopad i na zahraniční evropské banky, které působí na italském trhu. Ty by také musely podobnou daň zaplatit. První odhady analytiků z UBS naznačovaly, že Intesa by mohla přijít o 15 % ze svého zisku a Unicredit o 8 %. Situace se stala napjatou, protože se začalo spekulovat o možném rozšíření podobného opatření i do ostatních evropských zemí.
Trhy však byly nakonec uklidněny italským ministrem financí, který objasnil, že maximální výše této daně nesmí přesáhnout 0,1 % z celkových aktiv bank. Odhad této daně poté klesl z 3 miliard eur na 1,9 miliard eur. Otázkou však zůstává, zda italské banky budou reagovat podobně jako ty české, a pokusí se do konce roku snížit své zisky v účetnictví.
