Můžeme se zadlužovat do nekonečna? 2. díl
štítek Měnová politika přečtete do minuty
V prvním díle jsme viděli, jak francouzský ekonom Patrick Artus popsal současný systém tvorby peněz. Musíme uznat, že nové peníze zachránily svět od hluboké hospodářské krize v letech 2019 a 2020. Proč tento systém nepoužívat i nadále, když budou státní rozpočty v mínusu ještě dlouho?
Zadlužování do nekonečna
Spousta prominentních ekonomů jako držitel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz nebo specialista Mezinárodního měnového fondu Olivier Blanchard si myslí, že státy se musí zadlužovat, aby reformovaly školství, energetiku a zdravotní sektor. K financování mají znovu využít tisk nových peněz. Tito ekonomové vzývají k pokračování současné monetární politiky, i když zdravotní krize skončí.
Související
Inflace
Tisk nových peněz se tradičně považuje za prostředek vedoucí k inflaci nebo v horším případě k hyperinflaci. Když se inflace začíná rozjíždět, státy by měly pomalu od této agresivní měnové politiky odstupovat. Jak ten moment správně poznat? Onen okamžik nastává, když se ekonomika blíží plné zaměstnanosti. Právě ta vytváří další silný inflační tlak na platy zaměstnanců. Tímto jevem se dá vysvětlit skutečnost, že je v České republice vlivem nízké nezaměstnanosti inflace vyšší než ve státech jako Francie či Itálie. Ty se potýkají s velkou nezaměstnaností, která naopak tlačí mzdy dolů a vytváří konkurenční prostředí na trhu práce.
Časovaná bomba: ceny aktiv
Co však teoretici tvoření peněz neviděli v 50. a 60. letech, kdy se tyto teorie vytvářely, byla cena aktiv akcií a investičních bytů. Právě ceny aktiv a především akcií a nemovitostí by mohly vytvořit nový limit pro ukončení tisku nových peněz. Až budou akcie tak drahé, že je nikdo nebude kupovat, hrozí přehřátí trhu a krach celého systému. Jak tomu zabránit? Jedinou možností je co nejrychleji skončit s tištěním peněz a doufat, že se ceny nemovitostí vrátí k normálu.
