Přehledy o příjmech a výdajích

štítek Pojištění čtení na 2 minuty

foto: Pixabay, ilustrační fotografie

Přehledy o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu a Okresní správu sociálního zabezpečení vyplňují pouze daňoví poplatníci, kteří měli během roku 2019 příjem ze samostatné výdělečné činnosti.

Daňové přiznání v praxi vyplňují i někteří zaměstnanci pouze s příjmy ze závislé činnosti dle § 6 zákona o dani z příjmu. Tito daňoví poplatníci však již nevyplňují přehledy o příjmech a výdajích. Sociální pojištění a zdravotní pojištění jim bylo odvedeno během roku zaměstnavatelem z hrubé mzdy. Při výpočtu zdravotního pojištění a sociálního pojištění se neuplatňují žádné položky snižující roční pojistné.

Daňové přiznání tedy v praxi vyplňuje více lidí než přehledy o příjmech a výdajích. Základní termín pro doručení daňového přiznání za rok 2019, bez ohledu na to, zdali se podává dvoustránkové či čtyřstránkové daňové přiznání, je do 1. dubna 2020. Základní termín pro odevzdání přehledů je o měsíc později. Dne 1. 5. je státní svátek a 2. až 3. 5. je víkend, proto posledním termínem pro odevzdání přehledů o příjmech a výdajích za rok 2019 je do 4. května 2020.

Jaké příjmy se uvádí do přehledů?

Do přehledů o příjmech a výdajích se uvádí pouze příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti. Pasivní příjmy dle § 8 (kapitálové příjmy), § 9 (příjmy z nájmu) a § 10 (ostatní příjmy) zákona o dani z příjmu odvodům na sociálním pojištění a zdravotním pojištění nepodléhají.

Samostatná výdělečná činnost po část roku

Vyplnit přehledy o příjmech a výdajích za rok 2019 musí všechny OSVČ, které v roce 2019 vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost. I když byla samostatná výdělečná činnost vykonávána např. pouze jeden měsíc, tak je potřeba přehledy vyplnit. Přehledy o příjmech a výdajích za rok 2019 musí vyplnit a odevzdat i OSVČ, které např. ukončily samostatnou výdělečnou činnost v prvních měsících minulého roku.

Hlavní a vedlejší činnost

Sazba sociálního pojištění i sazba zdravotního pojištění je pro všechny OSVČ stejná, tj. 29,2 % z vyměřovacího základu u sociálního pojištění a 13,5 % z vyměřovacího základu u zdravotního pojištění. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti (např. při zaměstnání) však nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu u hlavní samostatné výdělečné činnosti.

Petr Gola

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Populární na Dům financí