Španělé žijí nejdéle
štítek Stalo se čtení na 2 minuty
Lidský věk se v členských zemích EU prodlužuje. Děti mají velkou šanci se dožít podstatně vyššího věku než jejich babičky a dědové. Evropané se dožívají v průběhu vyššího věku než občané v chudých zemích. Jedním z hlavních důvodů je kvalitní lékařská péče, která je nákladná.
Dříve smrtelné nemoci dokážou lékaři léčit. Lékařské přístroje, chod nemocnic, zřizování speciálních ordinací jsou však velice nákladné. Můžeme říci, že kvalita zdravotnictví je ovlivněna především množstvím peněžních prostředků, které do něj proudí. Členské země Evropské unie jsou ekonomicky vyspělé země a kvalita zdravotnictví je na vysoké úrovni. Přesto existují mezi členskými zeměmi EU značné rozdíly. Očekávaná délka dožití se pohybuje dle studie Eurostatu „Quality of Life“ od 74,1 let v Litvě po 83,2 let ve Španělsku.
Související
Co je to naděje dožití?
Ve statistických zprávách bývá zpravidla publikována naděje dožití neboli středí délka života, což je počet let, který má před sebou zpravidla novorozenec (může být však uveden i věk 65letých lidí) za předpokladu, že úmrtnost v následujících letech bude shodná. Z důvodu zlepšování ekonomické situace se zvyšuje i naděje dožití v Česku a snižuje se rozdíl od naděje dožití v západoevropských zemích.
Lepší zdravotnictví prodlužuje život
Členské země EU patří vyspělé země světa, kde proutí do zdravotnictví značné finanční prostředky. Při celosvětovém porovnání platí, že v průměru žijí nejdéle občané bohatých ekonomicky prosperujících zemí. Naproti tomu občané nejchudších zemí světa se dožívají v průměru až o desítky let méně. Stejná situace platí i uvnitř jednotlivých zemí. Bohatí jsou v průměru zdravější a dožívají se vyššího věku. Lidé s podprůměrnými příjmy jsou častěji nemocní a umírají dříve než lidé s nadprůměrnými příjmy. Lidé s vyššími příjmy se v průměru více věnují svému zdravotnímu stavu, pravidelně navštěvují své lékaře a snaží se dodržovat zdraví životní styl. Lepší finanční situace jim dovoluje častější pobyty na horách, u moře a mít menší finanční starosti, což se pozitivně odráží na celkové psychice.
Jihoevropané žijí nejdéle
Naděje dožití novorozence je v EU nejvyšší ve Španělsku (83,2 let), Itálii (82,9 let), Kypru (82,5 let), Francii (82,4 let) a Švédsku (82,0 let). Ve Švédsku je dlouhověkost připisována velice kvalitní lékařské péči a zdravému životnímu stylu „Seveřanů“ (nízká spotřeba alkoholu, cigaret, zdravá strava a nejvíce hodin strávených sportem). V jihoevropských zemích EU (Španělsko, Itálie a Francie) je to připisováno nepřipouštění si stresu a radosti ze života. Dalšími zeměmi s očekávanou délkou života nad 81 let jsou: Lucembursko (81,9 let), Malta (81,9 let), Řecko (81,4 let), Nizozemí (81,4 let), Rakousko (81,3 let), Finsko (81,1 let), Irsko (81,1 let) a Velká Británie (81,1 let). Naděje dožití v Česku (78,3 let) je v rámci zemí EU 10. nejnižší. Nižší očekávaná délka života než v Česku je pouze v Litvě (74,1 let), Lotyšsku (74,3 let), Bulharsku (74,9 let), Rumunsku (75,2 let), Maďarsku (75,8 let), Slovensku (76,6 let), Polsku (77,1 let), Estonsku (77,5 let) a Chorvatsku (77,8 let).
Další články k tématu Jak žijí Evropané?
