Pomůže českým firmám v příštím roce kurzarbeit?
čtení na 4 minuty
V Německu a Rakousku se kurzarbeit osvědčuje, a tak může být již od roku 2015 řešením i pro české firmy postižené ruským embargem na dovoz výrobků z EU. Návrh expertní skupiny MPSV počítá se dvěma variantami kurzarbeitu, který má finančně pomoci postiženým firmám a zamezit růstu nezaměstnanosti.
Nízká nezaměstnanost je jednou z hlavních priorit většiny světových vlád. Aby jí dosáhly, vyspělé země světa kombinují různé legislativní formy podpory zaměstnanosti. Jedním z osvědčených způsobů, jak zabránit růstu nezaměstnanosti během ekonomického útlumu, je zavedení kurzarbeitu v postižených firmách. Kurzarbeit, neboli zkrácení pracovního úvazku zaměstnanců, je upraven evropskou legislativou a zaměstnavatelé jej mohou využít, potýkají-li se s výraznými ekonomickými problémy. Podmínkou je však splnění náročných legislativních podmínek.
Související
Zkrácení pracovní doby sníží zaměstnavatelům mzdové náklady a dá jim tak šanci vyhnout se hromadnému propouštění, což by samozřejmě znamenalo masivní nárůst nezaměstnanosti. Zaměstnanci si finančně příliš nepohorší, neboť zbylá část mzdy je vyplácena z evropských fondů. Podpoření zaměstnanci se však musejí účastnit odborného vzdělávání a rozvoje svých pracovních schopností. „Obtížnost splnění přísných evropských podmínek je však důvodem, proč české firmy kurzarbeit financovaný z fondů EU téměř nevyužívají. Pro české zaměstnavatele je tak přínosné, že Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje zjednodušení pravidel pro využití kurzarbeitu, který by byl financován z českého rozpočtu,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Německá zkušenost během ekonomické krize
Během nedávné ekonomické krize byl kurzarbeit zaveden v Německu, kde se tradičně osvědčil. Od dubna 2008 do prosince 2009 poklesl HDP v Německu o 5,6 %, počet odpracovaných hodin v národní ekonomice poklesl o 3 %, ale nezaměstnanost stoupla pouze o jediné procento. Ve většině zemí přinesla ekonomická krize velký nárůst nezaměstnanosti, v Německu však i díky kurzarbeitu nikoliv. Během ekonomické krize byla nezaměstnanost v Německu jedna z nejnižších z členských zemí EU, což mělo pozitivní ekonomický i sociální dopad. Dle odhadů se podařilo díky zkrácení pracovní doby zachránit více než 1,2 milionu pracovních míst. Současně se zavedením kratšího pracovního týdne ve firmách, které splnily zákonné podmínky, a dostávaly tedy dotace na mzdy svých zaměstnanců, došlo v Německu k výraznému zvýšení vládních výdajů na rekvalifikaci či školení. Vládní podpora zaměstnanosti se však osvědčila. Německé státní výdaje na dotaci mezd byly během ekonomické krize enormní, ale ekonomika následně krizi úspěšně přestála. Poptávka po německých výrobcích se celosvětově rychle obnovila, podporované německé firmy se vyhnuly hromadnému propouštění a německá státní politika se ukázala jako úspěšná.
Jak by kurzarbeit fungoval v Česku?
Poslední verze materiálu expertní skupiny MPSV počítá se dvěma variantami kurzarbeitu financovaného z českého rozpočtu od ledna 2015. V první variantě by se zaměstnanci nevzdělávali, přičemž by dostávali 60 % své mzdy, 40 % od svého zaměstnavatele a 20 % od státu, maximální státní příspěvek by byl na úrovni dvojnásobku minimální mzdy. V druhé variantě by se zaměstnanci vzdělávali a dostávali 90 % své mzdy, 45 % od svého zaměstnavatele a 45 % od státu, strop pro státní příspěvek by byl na úrovni průměrné mzdy. Zaměstnavatelé by kurzarbeit mohli čerpat po dobu šesti měsíců, následně by bylo možné státní podporu prodloužit o dalších šest měsíců. Materiálem se bude zabývat i tripartita a musí ho schválit vláda. „Nárok na čerpání kurzarbeitu by zaměstnavatelé prokazovali čestným prohlášením, což situaci značně ulehčuje. Zda jsou zákonné podmínky skutečně plněny, by bylo předmětem následných kontrol. Uvedený postup celou povinnou administrativu značně zjednodušuje a pro zaměstnavatele je to pozitivní impuls,“ dodává Gabriela Ivanco.
Výhody a nevýhody kurzarbeitu
Při správně nastaveném zkrácení pracovní doby se daří postiženým zaměstnavatelům překonat ekonomickou krizi, dočasné omezení vývozu na některé trhy nebo živelné pohromy. Zaměstnavatelé totiž sníží náklady, přičemž však nemusí propouštět kvalifikované zaměstnance. Při propouštění je totiž nutné počítat s výplatou odstupného, další náklady pak vznikají po oživení trhů, kdy je nutné přijmout a zaškolit nové pracovníky. Dojde-li k ekonomickému oživení v řádech měsíců, pak stát díky kurzarbeitu ušetří, neboť výdaje na dotace mezd zaměstnanců jsou nižší než celkové státní výdaje spojené s výplatou podpory v nezaměstnanosti a sociálních dávek. Navíc musí vládní politika sledovat i důležitý sociální aspekt, což je rovněž výhoda kurzarbeitu. Pokud však k rychlému ekonomickému oživení nedojde, hromadnému propouštění se zabránit nepodaří. Dojde pouze k časovému oddálení s obrovskými finančními výdaji. Rizikem zkrácené pracovní doby je tedy dotační politika záchrany pracovních míst s nejistou budoucností.
Aktivní politika zaměstnanosti hraje důležitou roli ve všech vyspělých zemích. Najít správnou hranici ovšem není snadné. Pro zdravý ekonomický vývoj není dobré, když se zachraňují upadající podniky a rovněž přílišná ochrana zaměstnanců v pracovněprávních vztazích ztěžuje zaměstnavatelům rychlou optimalizaci počtu zaměstnanců. V každé zemi jsou jiné zvyklosti, podmínky a platí jiné vzorce chování. „Zjednodušení kurzarbeitu je tedy pro českou ekonomiku přínosné. Ideální by však byla příznivá ekonomická situace, aby zaměstnavatelé neměli důvod státní podporu formou kurzarbeitu využívat,“ dodává Gabriela Ivanco.
