Poradna: OSVČ v paušálním režimu a nemocenská

Při splnění zákonných podmínek si mohou osoby samostatně výdělečně činné plnit své daňové povinnosti účastí v daňovém měsíčním paušálním režimu, kdy měsíčními platbami platí současně daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění. Jestliže jsou následně zákonné podmínky dodrženy po celý rok, potom již „paušalisté“ nevyplňují daňové přiznání ani přehledy a veškeré daňové povinnosti mají splněny právě měsíčními platbami paušální daně.

Související

Poradna: K podnikání jsem se nechal zaměstnat, jak na daně?

Druhé paušální pásmo 2026

V závislosti na výši a struktuře příjmů jsou v Česku tři pásma paušální daně. Uvádíte, že jste ve druhém pásmu. To znamená, že měsíčně platíte 16745 Kč, z toho daň z příjmu 4963 Kč, sociální pojištění 8191 Kč a zdravotní pojištění 3591 Kč. Ani účast ve druhém paušálním pásmu Vám však nezaručuje nárok na nemocenskou. „Paušální“ daňový režim přináší předvídatelnost a daňovou jistotu, ale sám o sobě nezaručuje nárok na nemocenskou.

Kdy mají OSVČ nárok na nemocenskou?

Podnikatelé a živnostníci mají nárok na nemocenskou pouze v případě účasti na dobrovolném nemocenském pojištění, což dle formulace dotazu není Váš případ. Samotná platba měsíční paušální daně nezaručuje nárok na nemocenskou. I „paušalisté“ si musí nad rámec měsíční paušální daně platit dobrovolné nemocenské pojištění, jestliže chtějí mít v případě nemoci nárok na nemocenskou. Pokud si dobrovolné nemocenské pojištění neplatíte, tak nebudete mít během nemoci nárok na nemocenskou, i když jste ve druhém paušálním pásmu. Většina OSVČ si v praxi dobrovolné nemocenské pojištění neplatí, a proto jsou v případě nemoci „bez peněz“. Při nízkých platbách dobrovolného nemocenského pojištění by byla částka nemocenské rovněž nízká, s tím je potřeba taky počítat.

OSVČ a nemocenská? Až od 15. kalendářního dne

I kdybyste si dobrovolné nemocenské pojištění platil, tak byste měl nárok na případnou nemocenskou až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. V prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti jsou OSVČ vždy bez finančních prostředků, ať už si dobrovolné nemocenské pojištění platí či nikoliv. Zaměstnanci mají rovněž nárok na případnou nemocenskou až od 15. kalendářního dne nemoci, ale v prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti mají zaměstnanci nárok na náhradu mzdy, kterou jim vyplácí zaměstnavatel. Finanční zajištění zaměstnanců během pracovní neschopnosti je tedy vyšší než živnostníků a podnikatelů.

Lékařská péče a důchod

Pro důchodové účely, tedy i případný invalidní důchod, je rozhodující platba na povinném sociálním pojištění, které je v měsíční paušální dani zahrnuto. OSVČ platící si pouze povinné sociální pojištění tak nemusí mít obavy, že by v případě závažnějších zdravotních problémů neměly nárok na invalidní důchod. Výpočet invalidního důchodu ovlivňují výlučně platby na povinném sociálním pojištění. Zdravotní pojištění, které je rovněž v měsíční paušální dani zahrnuto, slouží k financování zdravotní péče. Platba zdravotního pojištění tedy nemá žádný vliv na nemocenskou.

Závěrem

Přestože si platíte vyšší paušální daň, protože jste ve druhém pásmu paušální daně, tak nebudete mít během současné pracovní neschopnosti nárok na žádné finanční plnění od státu. Na nemocenskou mají OSVČ nárok pouze v případě platby dobrovolného nemocenského pojištění.

TIP: Kalkulačka nemocenské OSVČ

Petr Gola