Konec zlatého mýtu v tomto roce?

štítek Investování čtení na 2 minuty | přečteno 293×

foto: Canva, ilustrační fotografie

Od vypuknutí války v Íránu sleduje většina veřejnosti s napětím především vývoj cen ropy a zemního plynu. Nejde však o strmý a trvalý růst. Na ceny těchto komodit má totiž určující vliv americký prezident Donald Trump, který jeden den vidí dohodu na spadnutí a druhý den hovoří o tom, že provede ještě tvrdší vojenský útok než doposud. Válka v Íránu však nenabízí pouze příběh spojený s ropou, ale přináší i velmi překvapivý vývoj na trzích se zlatem a stříbrem.

Falešná jistota minulých výnosů

Investice do zlata a stříbra představovala v loňském roce pro investory výhru. Na burze ovšem velmi často platí, že minulé zisky nezaručují ty budoucí, což v případě těchto drahých kovů platí dvojnásob. Již během února 2026 jsme zažili silný výprodej na trzích s těmito dvěma komoditami. Varovným signálem bylo, že přišel prakticky bez zjevného důvodu. Akciové trhy sice začaly oslabovat, nešlo však o nic zásadního, co by změnilo celkový vývoj na trzích.

Zlato ztrácí punc bezpečného přístavu

Ještě podivnější byl vývoj ceny zlata během konfliktu v Íránu. Bezprostředně po oznámení útoku na Írán sice cena zlata povyskočila, avšak o dva dny později začala pomalu klesat. To je skutečně překvapivý vývoj. Zlato má totiž historicky fungovat jako bezpečný přístav v nejistých dobách. A jaká doba může být nejistější než ta, kdy hoří rafinerie po celém Blízkém východě?

Jedno z nejracionálnějších vysvětlení propadu cen zlata a stříbra spočívá v tom, že americký dolar během íránské operace posílil. Je pravdou, že jsme mohli pozorovat nečekanou změnu ve vývoji amerického dolarového indexu DXY, který za poslední měsíc posílil o více než 4 %. Íránská krize investorům připomněla, že si americký dolar zatím pevně drží roli bezpečné devizy v případě konfliktu, a to zvláště na Blízkém východě. Během turbulencí se velká část investorů utíká k hotovosti, jelikož v současnosti nemají mnoho bezpečných alternativ. Měny jako euro, japonský jen či dokonce švýcarský frank nepředstavují v případě ropného šoku ideální devizový přístav. Naopak Spojené státy, které již delší dobu ropu a zemní plyn vyvážejí, mohou z energetické krize do jisté míry těžit, což vede k výraznému posilování americké měny.

Honba za hotovostí a margin calls

Ani silný americký dolar však nedokáže plně ospravedlnit tak razantní propad ceny zlata, který přesáhl 17 %. Za tímto strmým poklesem je nutné hledat i další faktory. Zásadní roli pravděpodobně hraje nucené uzavírání pákových pozic (tzv. margin calls) v době tržního stresu a likvidace aktiv ze strany velkých hráčů, především pak centrálních bank v ekonomicky zasažených zemích, které nutně potřebují hotovost. Uvidíme, zda se předpoklad prodejů ze strany centrálních bank potvrdí, či nikoliv. Faktem však zůstává, že cena zlata z pohledu technické analýzy je dlouhodobě pod tlakem. Aby došlo ke změně sentimentu na trhu, musí se zlato co nejdříve dostat nad hranici 4900 dolarů za trojskou unci.

Matěj Široký

Mohlo by vás také zajímat

Praktické

Reklama

Nejčtenější články za uplynulých 12 měsíců