Více než čtvrtina zaměstnanců pracuje v Německu o víkendech

O víkendech pracuje přibližně stejný počet žen jako mužů. Práce o víkendech, ve večerních a nočních hodinách a na směny je samozřejmě náročná, většina zaměstnanců preferuje „standardní“ pracovní den, tj. od rána do odpoledne, ideálně s pružnou pracovní dobou, kdy lze v některých dnech přijít do práce později nebo dříve skončit a je tak možné snadněji skloubit pracovní kariéru a rodinný život.

Související

Poradna: Kolik dostane manželka při práci za minimální mzdu?

Ve kterých sektorech národního hospodářství pracují Němci nejčastěji o víkendu?

V roce 2023 pracovalo nejvíce zaměstnanců alespoň příležitostně o víkendech v Německu v následujících odvětvích: pohostinství (69,9 %), v umění, zábavě a rekreaci (55,1 %), v obchodě (46,5 %) a v zemědělství (41,4 %).

Kolik zaměstnanců pracuje na směny?

V roce 2023 pracovalo v Německu na směny celkem 14,5 % zaměstnanců. Přestože je práce na směny náročná, tak někteří zaměstnanci ji z finančních důvodů kvůli příplatkům preferují, pro jiné zaměstnance je však práce na směny „nutností“. Z členských zemí Evropské unie pracuje na směny nejvíce zaměstnanců v Řecku (36,0 %), v Rumunsku (33,5 %), v Chorvatsku (33,2 %) a v Itálii (20,1 %).

Nejnižší nezaměstnanost je v Polsku

V únoru letošního roku se pohybovala nezaměstnanost v členských zemích Evropské unie od 2,6 % v Polsku po 10,4 % ve Španělsku. Za nezaměstnaného se dle definice Eurostatu považuje člověk, který je bez zaměstnání a ve věku 15 let až 74 let a v předchozích čtyřech týdnech aktivně hledal práci a současně je schopen nastoupit do nové práce během dvou týdnů.

• Nejvyšší nezaměstnanost v únoru byla v těchto členských zemích EU: ve Španělsku (10,4 %), ve Finsku (9,2 %), ve Švédsku (8,9 %), v Řecku (8,6 %), v Estonsku (7,7 %), ve Francii (7,4 %) a v Lotyšsku (6,9 %).
• Nejnižší nezaměstnanost v únoru byla v Polsku (2,6 %), v Česku (2,7 %), na Maltě (2,7 %), ve Slovinsku (3,2 %), v Německu (3,5 %), v Nizozemí (3,8 %), v Irsku (3,9 %), v Bulharsku (3,9 %) a v Maďarsku (4,3 %).

Ekonomická důležitost nízké nezaměstnanosti

Nízká míra nezaměstnanosti je důležitá pro všechny členské země EU. Zaměstnaný občan odvádí přímé a nepřímé daně, zatímco nezaměstnaný občan čerpá podporou v nezaměstnanosti a případně sociální dávky. Každé snížení míry nezaměstnanosti má výrazný vliv na státní hospodaření.

Praktický příklad

Zaměstnanec Tomáš má hrubou mzdu 50000 Kč. Na dani z příjmu zaplatí 4930 Kč (50000 Kč × 15 % – sleva na poplatníka 2570 Kč), na sociálním pojištění zaplatí 3550 Kč (50000 Kč × 7,1 %) a na zdravotním pojištění zaplatí 2250 Kč (50000 Kč × 4,5 %). Přímé daně placené panem Tomášem činí 10730 Kč. Povinné pojistné navíc za pana Tomáše platí zaměstnavatel a z čisté mzdy platí při každém nákupu nepřímé daně (DPH). Pro státní pokladnu je velmi pozitivní, když je nízká nezaměstnanost a rostou mzdy.

Počet Evropanů pracujících v zahraničí stoupá

Občané členských zemích Evropské unie mají právo na volný pohyb v členských zemích EU a možnost získat zaměstnání v jiné členské zemi EU za stejných podmínek jako místní občané, čehož řada občanů využívá. V roce 2023 pracovalo přibližně 7,3 miliónů občanů EU v jiné členské zemi. Vzhledem k tomu, že v západoevropských zemích jsou stále výrazně vyšší mzdy než ve východoevropských členských zemích EU, tak většina zaměstnanců pracujících v jiné členské zemi EU je ze zemí, kde jsou mzdy obecně nižší. Minimální mzda platná na území jednotlivých členských zemí EU samozřejmě platí i pro zaměstnance z jiné členské země Evropské unie.

Pramen: Destatis – Atypische Arbeitszeiten: Mehr als ein Viertel der Beschäftigten Arbeitete im Jahr 2023 am Wochenende und Destatis – EU-wiete Erwerbslosigkeit liegt im Februar 2025 bei 5,7 % und Destatis – 7,3 Millionen EU-Bürger/-innen arbeiten im EU – Ausland

Petr Gola